Když měl Filip Štorch přijít s originálním nápadem na klauzurní práci, spojil dva své velké koníčky – hudbu a ilustraci. Vybral písně svých oblíbených neofolkových kapel, sestavil je na vinylovou desku a k jed-notlivým songům vytvořil ilustrace. Nezapomněl ani na obal desky, který opatřil černobílou kresbou zobrazující mizející krajinu.

Student druhého ročníku ilustrace na plzeňské umělecké fakultě použil techniku lavírované kresby. V tomto případě dílo vzniklo roztíráním nebo rozmýváním tuše. Po vzoru čínských mistrů se snažil pouze několika tahy zobrazit svou představu. Kresby zpravidla ukazují motivy přírody, tu a tam se na nich objevují lidské postavy. „Ilustrace jsou kombinací mých dojmů z různých melodií a obsahu textů. Někdy se mi při poslechu muziky vynořovaly nostalgické vzpomínky, které jsem také zakomponoval," řekl čtyřiadvacetiletý vysokoškolák.

Při práci se zaměřil na symboliku čísla dvanáct. Vinylová deska o rozměru 12 na 12 palců obsahuje dvanáct skladeb kapel, jako například Sonn Hagal, Back-world nebo Of The Wand And The Moon, doplněné o 12 ilustrací. V úterý svůj nápad i jeho zpracování představil odborné komisi a uspěl. Klauzurní práci se věnoval zhruba měsíc a půl a nakonec ji obhájil za jedna. Jeho dílo stejně jako další originální kousky můžete zhlédnout do 15. února v prostorách umělecké fakulty.

Filip se věnuje ještě digitální malbě, která není v českém prostředí příliš známá. „Portréty tvoříme přímo v počítači, konkrétně v programu Adobe Photoshop. Můžeme výsledek donekonečna upravovat. Je to úžasná pomůcka, ale musíme si hlídat, abychom výsledek přílišnými úpravami spíš nepokazili," vysvětlil student. Digitálně už ztvárnil řadu svých spolužáků i kolegů z plzeňské fakulty. „Zkrátka někoho potkáme třeba na chodbě a zeptám se ho, jestli by nestál modelem," prozradil.