„Jde o experiment povolený ministerstvem školství. Spočívá v tom, že studenti čtyřletého maturitního oboru Elektrotechnika mají možnost po úspěšném ukončení třetího ročníku složit závěrečnou zkoušku a získat výuční list. Poté pokračují dál ve studiu čtvrtého ročníku, aby měli i maturitu," vysvětlil ředitel školy Václav Černý.

První studenti dělali zkoušku vloni. „Využili téměř všichni," připomněl ředitel učiliště.

Zpětná vazba od firem je údajně velmi pozitivní, protože podniky u maturantů upřednostňují, když mají i praktické dovednosti.

Zatímco tento školní rok elektrotechnické učiliště otevřelo tři třídy učebních oborů, rok předtím to byly pouze dvě. „Vliv má podpora technického vzdělání a propagace řemesel, kterou dělá Plzeňský kraj. Pomáhají nám i firmy," uvedl Černý.

Gymnázium a Střední škola Plasy je zapojena do projektu Edison. Spojuje mladé lidi odlišných kultur a národností, aby se seznámili se zvyky, tradicemi a situací v jiných zemích. „Od osmého února bude u nás týden šest studentů vysokoškoláků – Íránka, Gruzínka, Ind, Indonésanka, Číňanka a Peruánec. S našimi studenty budou v angličtině komunikovat a děti zjistí jací ti lidé jsou. Tento projekt je pro naše děti prospěšný," je přesvědčena zástupkyně ředitelky Petra Poláková.

Na gymnáziu počítají, že letos odmaturuje 35 studentů a nastoupí 45 až 50 nových dětí. „Střední odborná škola má převis poptávky u oboru veterinářství. Otevíráme jednu třídu třiceti dětí, ale většinou se hlásí jeden a půl až dvojnásobek uchazečů," řekla Poláková s tím, že do Plas chodí školáci z celé republiky.

Pokrývač bez zájmu

To Střední odborné učiliště stavební Plzeň může plaské škole převis studentů závidět. „Letos jsme poprvé neotevřeli první ročník oboru Pokrývač," posteskl si ředitel Miloslav Šteffek. Nejistý osud je pak u oborů Klempíř a Malíř. „V celé repubilce se učí 77 pokrývačů a přes sto klempířů. Při té bídě se v Plzni učí nejvíce klempířů a druhý nejvyšší počet klempířů. My sice naříkáme, ale když se pak podíváme na ty počty v rámci republiky, tak je to pro nás vlastně ještě dobré," řekl Šteffek.

Zajímavostí je, že ještě před dvaceti lety působila v Plzni tři stavební učiliště. „V době sloučení jsme měli 650 učňů, dnes jich není ani 400," spočítal ředitel učiliště.

Podle Šteffka se hůř daří naplňovat některé obory přidružené Střední školy Horní Bříza. „Platí to pro obory Kamnář a Umělecké kamnářství. Zatím všechny běží a snažíme se je udržet," podotkl.

Václav Bumbička, ředitel Střední školy a Základní školy Oselce, vidí za poklesem středoškoláků a učňů demografickou křivku. „Jezdím do škol a na těch vesnických pozoruji, že kdysi běžně vycházelo 24 dětí, ale teď jich opuští základní školu tak osm," všiml si Bumbička.

Zklamalo ho, že děti neláká manuální činnost. „Když deváťákům řeknu, že jim nabízíme obory zajišťující práci, tak odpoví, že všechno, jen ne práci," udivilo Bumbičku.