„Jako celý svůj život, vždycky byla pohodářka, žádná tragédka,“ prozradila na maminku její dcera Marie Štěpáníková, která o ni ve společném bytě pečuje.

„Dodnes neberu žádné léky, ráda koukám na televizi, hlavně na zprávy a na dokumenty. A povídám si s kanárem Pepíkem, to je můj celodenní společník,“ smála se paní Behenská. Se starostou Slovan Lumírem Aschenbrennerem, který jí přišel gratulovat s kyticí a košem dobrot, chvíli pohotově špičkovala. „Sluší vám to dneska,“ poznamenala na jeho adresu. „Taky jsem šel kvůli vám k holiči, i když jen zastřihnout vousy. Pořád nosíte boty na podpatku?“ nahrál jí další otázkou. „Snažím se,“ odvětila mu s bohorovným klidem.

Připravených dortů a chlebíčků se však paní Behenská ani nedotkla. „Máme svůj režim a dobře jsme snídaly. Nic dalšího si nedáme. Navíc maminčiny narozeniny slavíme s rodinou už od soboty, takže už jsme naslavené dost,“ vysvětlila s úsměvem paní Štěpáníková.

Rady na prožití dlouhého a spokojeného života shrnula jubilantka do dvou vět. „O všechno kolem sebe je třeba se zajímat, mít radost ze života, jíst všechno, ale střídmě. A často chodit na procházky. Tak jsem to celý život dělala já a projít se venku mi dělá radost dodnes,“ řekla.

“Tak za rok na shledanou,“ loučili se s oslavenkyní místostarostové Oldřich Rozšafný a Bohuslav Duda. „Já jsem na obvodě nový, snad se zavedu a budeme se vídat i v příštích letech,“ loučil se Duda.