Co jste tedy dnes dojednali?

Dojednali jsme roční objem pět set tisíc tun, dojednali jsme cenu tak, jak byla stanovena – základní parametry uhlí 40 korun za gigajoul. Není tam prakticky žádná změna. Dojednali jsme i parametry dopravy, část uhlí bude chodit z Bíliny, část ze Sokolova. Ověřovaly se i možnosti lepších dodávek z hlediska ceny na dopravu. Ukázalo se, že nabídka, kterou jsme položili na stůl, je optimální. SU dodává Plzni už léta, takže žádné fatální parametry nebyly.

Smlouvy se dojednávaly dva měsíce. Proč tak dlouho, když už bylo vše jasné?

Podobné dlouhodobé smlouvy se běžně dojednávají mnohem déle, dva měsíce je naopak velice krátká doba. Po celou dobu jsme jednali o parametrech smluv, i dneska jsme provedli doladění. Do jednání vstupovaly i věci zvenčí. Někdo pořád zkoušel kontakty i atmosféru zkomplikovat, protože podmínky uvedené ve smlouvě nemusí některým subjektům v republice vyhovovat. Ale neptejte se mě, kdo to byl.

Jaké jsou vaše podmínky?

Sokolovská uhelná má zájem dodávat do teplárny, která bude stoprocentně vlastněná městem Plzní po celou dobu existence smlouvy. Nemůžeme si usurpovat, co se na městě nebo v teplárně v budoucnosti odehraje, ale v momentě, kdy by došlo k nějaké změně – sorry, naše dodávka končí. O ničem jiném to není. A dva členové v dozorčí radě. To jsou jediné podmínky, které máme.

Dá se říct, že je tato smlouva ze strany SU nejvýhodnější, kterou zatím uzavřela?

To bych neměl říkat, už zítra budu mít telefonáty s dalšími partnery, proč oni nejsou. Je to v zásadě první smlouva v novodobém projednávání, a protože je první, je pro Plzeň velmi kvalitní.

V Plzni se mluvilo o tom, že vlaky, které jezdí s uhlím do Plzně, by mohly zpět do Sokolova vozit komunální odpad…

To bylo vysloveno jen jako myšlenka. O tom rozhoduje město, kraj, ne my. Pokud bychom byli dotázáni, dáme nabídku nebo možnosti.

Máte vlastní spalovnu?

Ne, jdeme jiným systémem – zplyňováním, které máme už vyzkoušené. Až dvacet procent naší vsázky může být granulovaný odpad, který si předupravíme. Máme jedinou takovou generátorovnu v republice a ekologické výstupy ukazují, že je tato činnost velmi šetrná k životnímu prostředí. I v Karlovarském kraji se zatím komunální odpad deponuje, ale během dvou tří let bychom měli na systém zplyňování přejít.

Kolik odpadu byste byli schopni takto zlikvidovat?

Až 250 tisíc tun ročně. Z Karlovarského kraje počítáme s 65 tisíci tun, takže volná kapacita ještě je, a nemusíme investovat do žádného nového zařízení. Jediné, co musíme udělat, je předupravit odpad.

Byli byste tedy schopni odebírat odpad okamžitě?

Předbíháte, tohle není na pořadu dne. Okamžitě ne, musela by se udělat úpravna odpadů – stejně jako kdekoli jinde, kde se dnes odpad deponuje.

Čtěte také: Uhlí bude hned, smlouva až v lednu