Podle primátora Martina Zrzaveckého (ČSSD) to není jisté a míní, že Plzeňanům zatím postačují farmářské trhy na náměstí Republiky pořádané od konce března každou druhou sobotu v měsíci. Přitom právě slib o městské tržnici před volbami primátor osobně propagoval. Teď už to vidí trochu jinak a říká, že tržnice by se zřejmě nenaplnila prodejci ani kupujícími.

„Chceme jako město podporovat farmářské trhy a raději se přikloníme k tomu, co funguje. Když se prodej potravin rozvine do každodenní městské tržnice, zmizí smysl regionální podpory a zboží sklouzne ke španělským pomerančům," řekl Deníku v jednom z rozhovorů.

Magistrát přesto zadal aktuálně analýzu, která by měla do dvou tří měsíců určit, zda by měla městská tržnice přece jen šanci. Analýza má stát asi 300 tisíc korun. Má z ní vyjít informace, kolikrát v týdnu, v měsíci nebo v roce by se mělo v městské tržnici prodávat. Pro stánky se nabízí například prostor v bývalém depu dopravních podniků v Cukrovarské ulici.

Podle organizátora farmářských trhů Tomáše Poppa není myšlenka městské tržnice chybná. „Koncept se však musí rozpracovat tak, aby to bylo funkční po dlouhou dobu," uvedl Popp. Pokud by byly trhy každý den, nebudou mít prodejci takové tržby a jejich motivace přijít do tržnice by byla nižší. „Bylo by třeba mít těch prodejců hodně a protáčet je a nejsem si jistý, zda bychom dokázali udržet stejnou kvalitu, jakou máme na farmářském trhu," dodal 
Popp.

Ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká míní, že tržnice je do určité míry módní záležitostí a je důležité zjistit, co lidé vlastně chtějí. „Tržnice by nemusela být obrovská. Místo v depu v Cukrovarské ulici je určitě zajímavé, další možností je Světovar," dodala Vostracká.

Tam už je ale problém s dojížděním. „Na druhou stranu tramvaj tam jede," míní Vostracká.

K zamyšlení je to, zda by tržnice a její prodejci měli nabízet právě místní vypěstované produkty po vzoru farmářských trhů a obchodování by neničili překupníci. „Plzeňané navíc nejsou zvyklí chodit si každý den kupovat na trh čerstvou zeleninu," uvedl Zrzavecký. Západní města, například Vídeň, mají městské tržnice. Ale sortiment podle Poppa není tak autentický jako na farmářských trzích. Čerstvé produkty od farmářů tvoří desetinu nabídky a zbytek tzv. Street Food jako hamburgery a etnické pokrmy.

V holešovické tržnici v Praze tvoří údajně z 90 % překupníci ovoce a zeleniny. „To by město nemělo podporovat," uvedl Popp.