Postrkování mezi dětmi či zdánlivě nevinné škádlení může být počátkem šikany. Se zárodky úmyslného, zpravidla opakovaného ubližování se některé plzeňské školy setkávají často. Pravidelně se tématem zabývají také odborníci z plzeňské pedagogicko-psychologické poradny. Důležité je především zachytit počátek šikany včas, shodují se učitelé i preventisté.

Podle počtu případů, kterými se Česká školní inspekce (ČŠI) zabývala, se problémy vyskytují více na základních školách. Jenom za loňský rok prošetřovala 62 stížností v ČR, z čehož 20 bylo odůvodněných. Na středních školách pak šlo o dvě kauzy, jednu vyhodnotila ČŠI jako o oprávněnou. K ČŠI se však nedostanou zdaleka všechny případy šikany, mnohé si řeší samy školy. Důkazem je 28. ZŠ Plzeň. „Musíme si dobře všímat chování mezi žáky. Rozlišovat mezi tím, jestli se děti jenom nehandrkují nebo už se slovně a fyzicky napadají. Naše preventistky řeší počáteční stádia šikany, kdy se ještě záležitost dá dobře zvládnout, snad dnes a denně," uvedla ředitelka Pavla Jedličková.

Potíže? Druhý stupeň

Zároveň přiznala, že i přes prevenci a ochranná opatření musí někdy do situace zasáhnout Orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo policie. Ročně řeší přibližně pět takových případů. Potíže se podle názoru ředitelky vyskytují převážně v přímém kolektivu na druhém stupni.

Na šikanu si dávají pozor rovněž na 16. ZŠ Plzeň. „Jsou tady hodně sociálně znevýhodněné děti nebo cizinci, takže třídy jsou různorodé. Prvotní projevy, kdy jsou k sobě žáci slovně hrubí, řešíme každý den. Důležité je zjistit komplikaci co nejdříve a zakročit," uvedla výchovná poradkyně Ivana Vočadlová.

Ke stejnému závěru dospěla i ředitelka plzeňské Benešovy základní školy Ivana Čapíková: „Když zaregistrujeme nějaký impulz, okamžitě jednáme. Myslím, že náznaky existují v každém kolektivu. U nás jsme žádný přímý projev šikany v poslední době nezaregistrovali." Podobně jako další vzdělávací instituce i Benešova ZŠ využívá preventivní programy, jež se jí osvědčily.

Co je šikana?- jeden nebo více spolužáků úmyslně, většinou opakovaně ubližují druhým
- v počátku se děje nenápadně formou strkání, nadávání, přehlížení, zesměšňování a pomlouvání, později nastupuje i fyzické násilí (bití, krádeže)

Nejenom předcházením šikany, ale též řešením jejích výskytů na plzeňských vzdělávacích institucích se zabývá oblastní metodička prevence v Pedagogicko-psychologické poradně Plzeň. „Pokud se podezření na šikanu potvrdí, je důležité pracovat s celým třídním kolektivem a nastavit obnovu vztahů," konstatovala Vlčková. Dodala, že výsledek vždy záleží na spolupráci žáků, školy i rodičů: „Setkávám se s tím, že rodiče devalvují stanovisko školy, nesouhlasí s výsledky šetření a navrženými kázeňskými postihy. Někdy se stává, že rodiče vezmou agresora z jedné školy a dají ho na jinou, kde se problémy opakují."

Podle Vlčkové se vedle klasické šikany, jež se uskutečňuje ve třídě, rozmáhá v posledních letech i kyberšikana, kdy agresor používá elektronické prostředky. „Ta často neprobíhá na půdě školy v době vyučování, takže škola nemůže žáky kázeňsky potrestat," uzavřela.