Skauti vzpomínají na Dánsko

„Hned v devadesátém roce se náš oddíl obnovil Václav Benda starší totiž chodil do dnešického skauta už před osmašedesátým rokem a po převratu tedy navázal na jeho tradici. Později oddíl předal svému synovi,“ vypráví Vlasta Malá, která skauty v Dnešicích sedmdesát let vedla.

V současné době má Palcát téměř čtyřicet členů, z toho je přibližně patnáct dětí nejen z Dnešic. „Na tábory s námi jezdí i děti z Chlumčan nebo Domažlic,“ upřesňuje žena. Podle ní zájem o skauta už zase vzrůstá, bylo však období, kdy se děti jakýmkoli organizacím spíše vyhýbaly.

Tábory, které bývají každoročně tematicky zaměřené, jsou pro dnešické junáky tradicí, čas od času se jen mění místo jeho konání. První tábořiště bylo na Šumavě, poté Palcát na patnáct let zakotvil u obce Prostiboř u Kladrub. „Tam jsme měli krásné údolí, bohužel jsme o něj ale v restituci přišli. Proto jsme minulý rok tábořili na mojí louce u Černotína,“ pokračuje Malá.

Na tomto místě chtějí skauti zůstat i v příštím roce, náročné je prý zařízení všech povolení, která jsou třeba. Pozemek je totiž v ochranném pásmu Dnešického potoka. „Měli jsme povolení jen na tábor, pak jsme museli provizorní stavby zase zbourat, ale chtěli bychom postavit zázemí, které by tam zůstalo alespoň dvacet let,“ přeje si skautka.

Akcí, na kterou se v Dnešicích vzpomíná už dlouho, je výlet na celosvětové setkání skautů v roce 1994 v Dánsku. „Bylo to úžasné. Jelo nás tam hodně, zůstali jsme tam tři týdny a dnešické děti se mnohdy poprvé v životě podívaly do světa,“ vzpomíná žena.

O rok později přijeli dánští junáci na oplátku do Dnešic. Velmi zajímavá prý byla vzájemná komunikace. „My velcí jsme zvládali trochu angličtinu, ale děti se domlouvaly hlavně rukama nohama,“ směje se žena.