Opice se v prostoru vylepšeném o prolézačky, klády nebo imitaci termitiště rychle zabydlely. Po krátkém průzkumu novinek se však nejvíce zajímaly o zeleninové dobroty, které jim ošetřovatelé i návštěvníci házeli. U výběhu se zastavila také Jiřina se svými dvěma vnoučaty Ondrou a Štěpánem: „Vyrazili jsme načerpat vánoční atmosféru. Je tu úžasný klid a šimpanzi jsou nádherní."

Chovatelé přivezli první dvě mláďata pocházející z Afriky do krajské metropole už v roce 1964. „Jedním z nich byl velmi populární samec Tonda. Děti ho znaly také díky tomu, že kouřil cigarety," vyprávěl mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba. Mláďata tehdy žila v klecích. Až v roce 1999 dostali šimpanzi vůbec první venkovní výběh. Protože zoo neměla v té době příliš peněz, sáhla po použitých sloupech z chmelnic, které postupně shnily. „Takže jsme to vyzdili a udělali pořádně na dalších osmdesát let," uvedl ředitel zoo Jiří Trávníček.

Zahrada si teď přeje další přírůstek. Odchovat se v Plzni podařilo zatím pouze samičku Bamiu, které je už třináct let a stala se ve Francii maminkou.
Ke trojici šimpanzů, kterou tvoří samec Bask a chovné holandské samice Zizwa a Zedonja, loni přibyla Mária ze Španělska. Ani s tou si ale Bask podle ošetřovatelky Simony Haškové příliš nepadl do oka. „Ještě by to chtělo jednu krasavici, nějaký další impulz," mínil Vobruba.

Šimpanzi patří společně s tučňáky k vůbec nejoblíbenějším zvířatům. „Lidé jsou zvyklí na jejich veřejné krmení, které je teď mezi svátky vždy od půl třetí," doplnil. Opice nemají rády nudu, a proto je ošetřovatelé musejí stále něčím překvapovat, například jim potravu ozvláštňují nebo připraví slaměného panáka, kterého vyzdobí zeleninou. Rády si také hrají s míči, jež dostávají od plzeňské Viktorky.