Odpověď je nasnadě – jsou to houbaři a mají radost, že se v lesích konečně začaly objevovat tolik očekávané klobouky. Houby už zkrátka rostou a není jich málo.

„Říkal jsem si, že když už není vedro, zkusím projít obvyklá místa a uvidím, jestli náhodou něco nenajdu. Chyba byla, že jsem vyrazil jen s malým košíkem, protože hned na začátku lesa jsem ho naplnil pravými a krásně zdravými hřiby. Donesl jsem je domů a vracel jsem se s velkým košem. Kdybych měl nůši, nasbíral bych snad i tu," líčí svůj lov Plzeňan Jaroslav Straka, který se za houbami vydává k Ledcům. Kam, to ovšem jako správný houbař neprozradí. „Říct můžu jen to, že první letošní smaženice byla vynikající," směje se.

Jeho slova dokládají snímky a zážitky, které čtenáři posílají na adresu naší redakce. Většinou se právem chlubí desítkami nejrůznějších hub navršených v proutěných koších, miskách nebo rozložených na stolech.

Podle blovického mykologa Václava Červeného čas houbařů konečně přišel. „Dočkali jsme se," tvrdí radostně. „Ačkoliv současné počasí někomu vyhovovat nemusí, houbaři a mykologové z něj jsou nadšení," podotýká.

V lesích prý lze narazit hlavně na houby hřibovité. „Ať už to jsou hřiby pravé, dubové nebo smrkové, výjimkou nejsou ani kozáky a křemenáče a oproti minulým rokům roste také hodně lišek. Můj známý v lese narazil dokonce na bělolanýže obecného, což je v tuto dobu opravdu raritní houba, která by měla růst především v srpnu," tvrdí Červený.