Církevní restituce. Téma, které veřejnost rozdělilo na dva nesmiřitelné tábory. Nesnáze provázejí i vydávání majetku, které se kvůli dokazování vlastnictví táhne. Západočeské soudy již také zaměstnává několik sporů o majetek.

Krajský soud v Plzni naposledy rozhodoval o uznání vlastnictví necelých dvaceti hektarů lesů na Kynžvartsku. Tyto pozemky již v roce 1934 získala z dědictví knížete Metternicha Královská kanonie premonstrátů na Strahově. V roce 1948 pozemky podlehly znárodnění.

Královská kanonie v rámci církevních restitucí zažádala o navrácení těchto pozemků. Loni v červenci pak Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj rozhodl, že pozemky se církvi vrátí. Vlastnictví však záhy zpochybnil dosavadní majitel pozemků, státní podnik Lesy České republiky. K soudu proto podal žalobu. Soudkyně Irena Ondruszová tuto žalobu v minulém týdnu zamítla. Podle zatím nepravomocného rozhodnutí tedy pozemky patří církvi (více o tomto případu se dočtete níže).

Kanonie, které kdysi patřily majetky po celé republice, žádala na západě Čech o zhruba dva tisíce hektarů půdy; zatím se jí vrátilo cirka osmdesát procent, zbytek protahují soudní spory. „Jedná se zejména o spory o majetek, který stát v letech 2009 až 2011 převedl na třetí osoby za poněkud podivných podmínek," uvedl právní zástupce kanonie Václav Valeš.

Ani pět procent majetku

Plzeňská diecéze, která zažádala o více než sedm tisíc hektarů půdy, si však o takovém množství vydaného majetku zatím může jen nechat zdát. Doposud se jí vrátil jen zlomek toho, o co požádala. Není to dokonce ani pět procent.

„Na list vlastnictví bylo doposud zapsáno 19 dohod. Jedná se o 229 hektarů půdy. Z toho je 95,5 hektaru ornice, 29,2 hektaru travních porostů a 98 hektarů pozemků vedených ve zjednodušené evidenci," uvedl kancléř Biskupství plzeňského Jan Grajcár.

Zdlouhavá je podle něj práce příslušných úřadů, ať už pozemkového úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, které musí zjišťovat oprávněnost podaných nároků. Problematické je též to, že majetek, o který diecéze žádá, je hodně roztříštěný, na rozdíl od půdy nárokované premonstráty. Leckdy se jedná o pruh dvaceti metrů čtverečních ve velkém lánu. To chce církev do budoucna vyřešit směnou pozemků, aby měla větší celky.

Vše je o to složitější, že původními majiteli žádaného majetku byly kdysi jednotlivé farnosti. Samotná diecéze, která je dnes zastřešuje, vznikla až v roce 1993. Administrativa je proto složitější.

Diecéze na rozdíl od kanonie v žádných soudních sporech nefiguruje. Zatím. „Jednání se snažíme vést mimosoudní cestou," podotkl Grajcár.

O co všechno žádali

Zdejší biskupství celkově podalo 267 žádostí o vydání majetku. Zpět chce 7300 hektarů půdy, 37 budov, jednu sochu a obraz.

„Jedná se především o pole a lesy, na nichž farníci dříve hospodařili. Jejich celková hodnota je téměř 37 milionů korun. Budovy, o než žádáme, jsou většinou ve špatném, mnohdy havarijním stavu," řekl již dříve plzeňský biskup František Radkovský. Za majetek, který už nelze vydat, bude plzeňská diecéze po dobu třiceti let dostávat 85,5 milionu korun ročně, první splátku dostala už v roce 2013. Peníze, které dnes dostává od státu, se budou každoročně snižovat o pět procent až do roku 2029. Pak už se církev bude muset postarat sama o sebe. Například i tím, že je bude investovat tak, aby si na svůj chod vydělala. Hodně peněz půjde také do oprav budov, které se diecézi vrátí.

„Velká část nemovitostí, které biskupství přebírá, je zatíženo nájemními vztahy. Biskupství v současné době otevírá jednání se současnými nájemci," upřesnil Grajcár.

Kvůli církevním restitucím vznikla v rámci diecéze samostatná analytická skupina, která na celý průběh vydávání majetku dohlíží.

Ze sporu o lesy na Kynžvartsku vyšli vítězně premonstráti

Jde o necelých dvacet hektarů lesů na Kynžvartsku. Kdysi patřily knížeti Metternichovi a v roce 1934 byly na základě trhových smluv převedeny do majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově, ovšem už v roce 1948 podlehly znárodnění. Soud nyní rozhodl o tom, že majetek církvi opravdu patří. Verdikt zatím není pravomocný.

Premonstráti zažádali o navrácení majetku v rámci církevních restitucí. Zda mají na pozemky nárok, přezkoumával Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj. A ten dospěl k tomu, že nárok skutečně mají. Proti tomu se však ohradil dosavadní vlastník, státní podnik Lesy České republiky, který podal žalobu k soudu. Premonstráti podle Lesů ČR totiž řádně nedoložili vlastnictví.

Chyběl zápis

V celé kauze jde o to, že když premonstráti majetek v roce 1934 nabyli, nebylo to zapsáno do pozemkového fondu. A podle zákona z roku 1840, který byl v té době platný, byl zápis do pozemkových knih k převodu vlastnictví nutný. „Královská kanonie premonstrátů na Strahově nebyla nikdy zapsána jako vlastník v pozemkových knihách. A to je zásadní," argumentoval právní zástupce Lesů ČR Antonín Zaoral.

Pozemkové knihy však byly v té době odeslány do Zemského archivu a tam byly až do okupace. Premonstráti se o zápis do knih pokoušeli několikrát, dokonce i po válce. „Nebyla to jejich vina, že vklad do knih nebyl proveden," uvedla soudkyně Irena Ondruszová a zdůvodnila tak, proč žalobu Lesů ČR zamítla.

O nároku premonstrátů na nemovitosti svědčily i listiny z doby znárodnění v osmačtyřicátém. Jako původní vlastníci zde byli uvedeni právě premonstráti.

„Je třeba vycházet z účelu zákona o církevních restitucích a tím je zmírnění majetkových křivd v rozhodném období," vysvětlila soudkyně.

„Odůvodnění krajského soudu je logické, respektuje nejenom platné právo, ale i dobové souvislosti, které nelze opomenout," uvedl právní zástupce královské kanonie Václav Valeš.

Ilustrační foto.