VYBERTE SI REGION

Rány se zhojily, strach zůstává

Plzeňský kraj – /DESET LET OD POVODNÍ/ Strach, bezmoc a všudypřítomná voda, kterou nešlo nevnímat. Lidé, kterým vzala povodeň před deseti lety střechu nad hlavou, mají i dnes slzy v očích.

11.8.2012
SDÍLEJ:

Povodně v Plzni - 14. srpna 2002Autor: Jaroslav Vogeltanz

„Zůstal jsem v domě poslední, rodinu jsem poslal k příbuzným. Odmítal jsem dům opustit, přece to tu všechno nenechám jen tak na pospas té hrůze. Pak jsem pochopil, že musím pryč i já. Nešel jsem po dobrém, dcera už na mě opravdu zle křičela, tak jsem se nechal hasiči odvézt na loďce. Pluli jsme naší ulicí a já jsem doufal, že se z toho musím probudit, že se mi to jenom  zdá,"  vzpomíná Bohumil  Žíla z plzeňské Roudné.

Velká voda, která se s největší silou prohnala Plzeňským krajem 12. a 13. srpna 2002, přinesla největší přírodní pohromu za více než sto let.

Evakuováno bylo 6084 osob, z toho 123 vrtulníkem a 486 lidí odvezli hasiči do bezpečí na člunu. Katastrofa způsobila škody za téměř čtyři miliardy korun, postiženo bylo 255 obcí v Plzeňském kraji.

10 let od povodní v Čechách.

Jako zázrakem živel na západě Čech nezabíjel lidi. Byla to zásluha více než 1600 hasičů, kteří byli v nejhorších dnech nasazeni do akce, pomáhalo jim také 200 vojáků.

Dešti, který začal 6. srpna, nevěnoval téměř nikdo pozornost. Jenže pak se přidaly přívalové deště a záplavy postupně zasáhly téměř celý Plzeňský kraj.

Plzeň odkázaná na jediný most

V pondělí 12. srpna udeřila  povodňová vlna na Plzeň. Jako první byl zatopen Božkov a Koterov. Celé město ochromil dopravní kolaps. Kdo se potřeboval dostat z jednoho konce města na druhý, mohl jen přes most Milenia, který zůstal jako jediný v provozu. V noci na 13. srpna začali lidé stavět val z pytlů naplněných pískem na Anglickém nábřeží, pod vodou je čtvrť Roudná, Denisovo i Anglické nábřeží a Štruncovy sady.  O den později začala voda opadávat, Roudná ale byla ještě několik dnů  uzavřená, několik starších domů se zřítilo, statik rozhodl i o zbourání domu U Zvonu v centru Plzně.

Co se od té doby změnilo?   Mnohé. Například Švihov. Před 10 lety jedno z nejpostiženějších měst, by dnes podle starosty Václava Petruse podobnou povodeň přestál bez úhony. Do protipovodňových opatření investovala i další města včetně Plzně, kde  byl především napřímen oblouk Berounky a prohlouben tzv. průleh u železničního mostu v Jateční ulici. Protipovodňová opatření na Roudné vyšla na více než 100 milionů. Při stoleté vodě by se už voda neměla dostat do centra města.

Povodí Vltavy investovalo do protipovodňových opatření zhruba dvě miliardy. „Kdyby dnes udeřila stejná povodeň, škody by byly menší, ale stoprocentní ochrana zkrátka neexistuje," uvedl ředitel plzeňské pobočky Povodí  Miloň Kučera. 

Autor: Dana Veselá

11.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Začátek sezony nám nesmí utéct, připomíná Kopic

Plzeň – Celý klub žije bojem o postup ze třetího předkola Ligy mistrů, teď ale musí všichni napnout síly ke startu první ligy. Fotbalisté Viktorie Plzeň vstoupí do nového ročníku zítra utkáním v Jihlavě.

Na obchvatu u Třemošné boural motorkář, dostal smyk během předjíždění

Třemošná - Řidič motorky z nehody nevyvázl bez zranění.

Nové výhybky zpomalily provoz vlaků, musí se zkontrolovat

Plzeň – Snížená rychlost projíždějících vlaků a neustálé kontroly. Tak to nyní vypadá na kolejích plzeňského nádraží, kde jsou nainstalovány nové výhybky. Bylo totiž zjištěno, že některé z výhybek mají povrchové trhliny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.