Je to mžik. Pták v letu narazí na průhlednou protihlukovou stěnu, která je pro něj takřka neviditelná, a mrtvý padá k zemi. Podobné to je u prosklených čekáren na zastávkách, prosklených budov, spojovacích tunelů u škol či u velkých výloh. Za jejich zabezpečení bojují ochránci přírody už roky.

Nejnověji Karel Makoň, který v Plzni vede záchrannou stanici živočichů, upozorňuje na protihlukové stěny, které vznikají podél rekonstruované trati z Plzně na Prahu. „Skleněné stěny budované na všech mostech nové tratě nejsou dostatečně zabezpečené, pro ptáky jsou to popravčí plochy," varuje Makoň. Bílé pruhy, které nyní na stěnách jsou, ptáky neodradí.

Velký problém je to například v Těšínské ulici v Plzni, kde jsou vedle sebe mosty dva – silniční a železniční. „Pták se vyhýbá silničnímu mostu, nadletí ho a napálí to rovnou do skleněné stěny u trati," vysvětluje Makoň.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která železniční koridor modernizuje, tvrdí, že jde zatím o nehotové dílo. „Na všech nových stavbách je samozřejmostí, že jsou prosklené plochy opatřeny polepem odrazující ptactvo. Tak tomu bude i na této stavbě v momentě jejího dokončení," argumentuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Jenže: termín dokončení je až na podzim 2016.

Navíc ptáci táhnou pravidelně dvakrát ročně – právě v tomto období a pak znovu na jaře.

Polepy skleněných stěn v Olbramovicích jsou v pořádku

Podobný případ řešil Karel Makoň také s hejtmanstvím, které stavělo Západní okruh včetně mostu přes Slovanské údolí, nebo s Ředitelstvím silnic a dálnic kvůli nájezdu na dálnici u Čechurova. „Ročně tam zemřela stovka ptáků. Po úpravě už nic," říká Makoň.

Problém je i v tom, že se skleněné plochy dříve polepovaly siluetami ptáků, které měly ptactvo odradit. Švýcarští odborníci ale přišli na to, že tohle zkrátka nefunguje. Jedinou možností je tak opatřit stěny proužky, které ptákům vytvoří optický plot. „První etapa Západního okruhu se projektovala už v roce 1998, kdy se tato problematika tolik neřešila. Ale teď připravujeme druhou etapu a už počítáme s proužky tam, kde jsou stěny průhledné," ujišťuje technický náměstek pro přípravu projektů Krajské správy a údržby silnice Ladislav Štětka. Také Ředitelství silnic a dálnic postupně polepy v celé republice vyměňuje – siluety ptáků nahrazuje šrafování.

Ptáci ale kvůli souvislým skleněným plochám hynou i jinde než podél silnic a tratí. Problematická je v Plzni budova České národní banky v Husově ulici, Galerie Slovany, E-centrum v Guldenerově ulici nebo nové budovy Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) na Borských polích. „Denně pod nimi najdeme několik ptáků. Přitom je paradoxní, že studenti ZČU u mě na tohle téma zpracovávají ročníkové práce. Pak univerzita postaví novou budovu a zase tu hynou ptáci," říká Makoň.

Mluvčí ZČU Kamila Kolářová ale oponuje, že žádné připomínky, které by se týkaly ochrany ptactva, univerzita neobdržela. „Nové budovy byly zkolaudovány bez připomínek," dodává.