Přijďte na masopust, zvou radčičtí vojáci

Je kolem minus patnácti. Šestice ve vojenských uniformách z18. století se ale zimy rozhodně nebojí. Dva chlapi a čtyři ženy vyrážejí do třeskutého mrazu sdobrou náladou. Jdou pozvat vlastně celé Radčice na masopustní rej, který na náměstí vypukne za čtrnáct dní.

O tom, že by se třeba kvůli chladu nevyrazilo, nepadne ani slovo. Jde se na věc, pojedenácté vposledních 13 letech. „Musíme lidi pozvat, aby si nezapomněli vzít na masopust masky,“ vysvětluje súsměvem Radek Hejduk, který nese malý bubínek.

Začíná se u 89letého Jaroslava Balína, zakládajícího člena zahrádkářského svazu, právě pod jeho hlavičkou se masopustní tradice na přelomu tisíciletí obnovila. Po více než třicetileté pauze.

„Hej, hej, hej, zveme na masopustní rej,“ ozývá se před vchodem domu pana Balína za pochodového rytmu bubnu. „Tady je pozvánka,“ předává šestičlenná hlídka tištěnou pozvánku. „To je ale kravál,“ vítá hosty spokojeně starý pán a zve je na povinnou štamrdli.

Šestici čeká opravdu náročný den. Po prvních návštěvách se rozdělí na dvě trojice. „Radčice mají 1400 obyvatel, to znamená 700 lidí pro jednu trojici. Snažíme se zajít opravdu do každého baráku,“ tvrdí jedna z ´vojaček´. Končí se až pozdě odpoledne.

Je to hodně náročná mise. Na cestě čeká velký mráz, velký počet štamprdlí (skoro pokaždé jiného druhu), ale také příjemného setkání skamarády, známými nebo alespoň lidmi ze stejné části Plzně. A taky něco na zajezení. „Někde jsou připraveny vošouchy, klobásky,“ těší misionáře. „A tohle zvaní, kromě toho, že je to fajn akce, se vyplatí. Na náměstí se sejde tisícovka lidí, stovka masek,“ těší se Radek Hejduk. Každý rok se masopustní ráj nese vduchu určeného tématu, pro letošek se představí jako Slunce, seno a jiné srandičky. „Postel skolečkama už je připravená,“ prozrazuje bubeník Hejduk.

„Hola, hola, hola, masopust vás volá.“ Jde se kdalšímu domu.