V předchozích parlamentních volbách získala v Plzeňském kraji ODS 5 křesel, ČSSD 4 křesla, KSČM 2 křesla, nikdo jiný se do sněmovny nedostal. Jak odhadujete, že volby dopadnou pro Plzeňský kraj letos?
Letos lze očekávat pestřejší výsledky. V roce 2006 z dalších parlamentních stran KDU-ČSL získala v Plzeňském kraji 5,5 %, Strana zelených necelých 6 % a to v poměrně málo lidnatém kraji na mandáty nestačilo. Pokud se naplní volební prognózy a TOP 09 a Věci veřejné získají nad 10% hlasů nejen celorepublikově, ale i v kraji, určitě zde mohou dosáhnout na jeden i dva mandáty, čímž by se mohly srovnat s KSČM, či ji dokonce přeskočit. Většinu mandátů ale i v kraji získají ČSSD a ODS, těžko ale nyní odhadnout, jaký bude jejich vzájemný poměr.

Mají šanci nové malé strany, jakou a proč?
Zřejmě směřujete zejména k TOP 09 a Věcem veřejným – obě mají velkou šanci uspět celorepublikově i v Plzeňském kraji. První z nich se již před rokem stala srozumitelnou liberálně-konzervativní alternativou k ODS, která bere hlasy jak této straně, tak zejména z liberálního politického středu, kde dříve lovily Unie svobody, Strana zelených a KDU-ČSL. Věci veřejné jsou protestní stranou bez jasné ideologické orientace, tím jsou přitažlivé pro voliče z jakéhokoli důvodu znechucené současnou nabídkou, která byla velmi efektivně medializována. Dalším menším stranám - novým i tradičnějším - v kraji, kde se rozdělí cca 10 mandátů, moc šancí nedávám.

Mohou zahýbat volebními výsledky jednotlivé osobnosti?
Určitě, ale spíše celorepublikově. Co se týče Plzeňského kraje, pak bych vyzdvihl lídry Jiřího Pospíšila z ODS, který zjevně může těžit z velmi pozitivní image děkana – spasitele na Právnické fakultě ZČU, Martina Marka ze Strany zelených, který naopak staví na své nesmiřitelné pozici v kauzách Právnické fakulty ZČU, a Jiřího Lobkowicze z TOP 09, který v sobě nese mnohé ze specifického charismatu předsedy strany.

Jakou odhadujete volební účast?
Opravdu těžko odhadnout, myslím, že by se mohla blížit 70 %, ale záleží na mnoha faktorech. Nejen na počasí či snaze ochránit současný stav, prolomit stojaté vody či naopak něčemu nebo někomu zabránit v politickém úspěchu. Může záležet i na drobnostech, vím například, že v mnoha obcích bude v sobotu dětský den, tuším, že by to mohlo být spojeno i s návštěvou volební místnosti.

Jak byste zhodnotil předvolební kampaň?
Předvolební kampaň byla velmi negativní, míra negativity byla dle mého soudu zatím nejvyšší, porovnáváme-li to s předchozími kampaněmi. Za negativní považuji i zjevný strmý nárůst celkových výdajů vložených stranami do kampaně (nesmíme ale zapomenout, že ji chystaly již pro plánované předčasné podzimní volby, které zrušil Ústavní soud). Programově kampaň přinesla některé novinky spojené zejména s potřebou zastavit zadlužování, celkově však nelze hovořit o nějaké převratné inovaci. Důležité je všímat si také pokračujícího procesu personalizace - jako by nekandidovaly strany v proporčním systému, ale hlavně jejich předsedové, a to ve všech krajích. Zvláště markantní to je u stran, které si dají jméno předsedy do názvu strany (SPO Zemanovci nebo Blok Jany Bobošíkové), ale podobně se chovaly také Věci veřejné i obě velké strany.