Hlavní výhodou podzemních kontejnerů je větší kapacita a také to, že je sběrná nádoba schovaná pod zemí. „Jsou nenáročné na prostor a zbytečně neruší vzhled okolního prostředí. Hodí se proto k využití v historických centrech, stejně jako v městských parcích nebo na sídlištích," říká starosta druhého plzeňského obvodu Lumír Aschen-brenner (ODS).

Stavba obou stanovišť začala koncem letošního února, oficiálně byly spuštěny do provozu minulý týden. Slovany na pořízení dvou takových kontejnerů získaly dotaci 1,65 milionu korun. Celkové náklady se vyšplhaly na téměř dva miliony korun.

Jak takový kontejner funguje? Lidé vidí pouze malou část nad zemí, zbytek je schovaný. Tyto kontejnery nevyváží klasický kuka vůz, ale auta vybavená ramenem. „Kontejner se připevní na háky, jeřáb je vytáhne nad nádobu na korbě, pak se otevře dno kontejnerů a obsah se vysype," popisuje Petr Baloun ze společnosti Čistá Plzeň, která od září přebírá svoz odpadů v Plzni.

Zatímco do klasického kontejneru se vejde 1,1 kubíku odpadu, podzemní varianta má objem od tří do sedmi metrů krychlových. Ty slovanské jsou tříkubíkové, včera už tzv. ´přetékaly´. „To je dáno tím, že lidé sem začali házet odpad ještě dřív, než byly oficiálně zprovozněny," vysvětlil starosta Aschenbrenner.

Kontejnery na Slovanech nezůstanou jediné, dalších pět přibude v centru: u Rooseveltova mostu, u Zvonu, v Kovářské ulici, na náměstí T. G. Masaryka a v Kopeckého sadech. Přijdou na 4,65 milionu korun, deset procent hradí centrální obvod. Jejich instalaci zdržuje rekonstrukce tramvajové trati v Pražské ulici. „Existuje projekt na celou síť podzemních kontejnerů, těchto pět je taková první vlaštovka," říká Petr Baloun.