Plzeňan na Dakaru: Dřina a málo spánku

Po pondělní etapě byl Aleš Loprais na druhém místě průběžného pořadí, pondělní etapu dokonce vyhrál – první v letošním závodě a jen jediný den před svými dvaatřicátými narozeninami. „Dal si ten nejhezčí dárek sám. Na oslavu ale nebyl čas, protože jsme auta opravovali až do pěti do rána. Byla to hodně náročná etapa,“ popisuje Rajtmajer. A v jiné dny to prý není jiné. „V průměru spím v noci tak tři hodinky denně.“

Kromě nedostatku spánku všechny trápí i všudypřítomný prach. „Oblaka prachu jsou všude. Dokonce pod nánosy prachu musíme naši techniku občas i hledat,“ říká s trochou nadsázky Plzeňan.

Úkolem servisního vozu je být na startu co nejdéle a v cíli co nejdřív, aby ´kluci měli pořád své pohodlí´. Takže i Josef Rajtmajer najezdí denně stovky kilometrů nehostinnou pouští. „Atacama je nejsušší místo na Zemi a je to tu všude vidět. Už devět set kilometrů jsem nezahlédl kousek trávy.“ Přestože se vozy pohybují jen kousek od moře, na koupání v něm zatím nedošlo. „Na to není čas, jedeme většinou v koloně.“ Na úterní devátou etapu vyrazily kamiony vzhledem k časovému posunu až v odpoledních hodinách. „Je také dlouhá a náročná,“ dodal mechanik Loprais Tatra Teamu.

Tatra Aleše Lopraise zhruba 100 kilometrů před koncem úterní etapy havarovala a tým s číslem 501 v závodu končí. Přestože vůz skončil na střeše, posádka je podle informací z oficiálních zdrojů Loprais Tatra Teamu velmi potlučená, ale měli by být v pořádku. Do bivaku je však musel přepravit vrtulník, auto je nepojízdné.

Josef Rajtmajer je jedním ze tří Plzeňanů, kteří se účastní Dakaru v Jižní Americe. Za Czech Dakar Team zde závodí bratři René a David Kiliánovi, kteří byli po osmé etapě na desátém místě.