„Zatím nám v práci nepřekážejí, ale budou. Myslím, že na kácení může dojít koncem roku v období vegetačního klidu,“ potvrdil archeolog Jiří Orna, který výzkum vede.

Město bude chtít za každý poražený strom nechat vysázet jiný. Dřevo z platanů má být seštěpkováno a použito jako mulčovací materiál v plzeňských parcích. Doporučuje to Správa veřejného statku v informativní zprávě, kterou dostali na stůl v tomto týdnu městští radní a zamíří i na zastupitelstvo.

Kácení zdravých stromů se však mohla radnice vyhnout. Po povodních byly totiž stromy sázeny způsobem, který jejich následnou přesadbu předpokládal. Jenže by se s ní nesmělo otálet více než sedm let. Už vloni radnice přiznala, že platany v síle, kdy mají asi čtyřicentimetrové obvody kmenů a několikatunový kořenový bal, přesadit v podstatě nejdou. „Nechápu, k čemu bylo dobré vysazovat stromy jen na čas. Je to jednak mrhání finančnmi prostředky a další pohled je z hlediska životního prostředí. Po čase se často zjišťuje, že když se strom rozroste, tak začne překážet,“ kritizoval postoj města Martin Hyťha z Dětí země.

Výsadba 26 kusů platanů a založení 250 čtverečních metrů trávníku stála na podzim roku 2002 radnici 200 tisíc korun, dalších skoro 1,5 milionu korun stály terénní úpravy, oprava cest a pořízení laviček.