Zájemců vzít si domů dítě z dětského domova nebo kojeneckého ústavu je sice dost, ale devadesát procent z nich stojí o dítě do vlastního osvojení, tedy o adopci. U dětí je tomu ale naopak. Většina z nich není právně volná a může být umístěna pouze k pěstounům.

„Plzeňský kraj patří mezi regiony, kde se pěstounské rodiny hledají špatně. Souhlasím s tím, že pro děti je rodinná péče lepší než ústavní, zájemců o ni je zde ale málo,“ uvádí ředitelka Kojeneckého ústavu s dětským domovem v Plzni Jana Tytlová. Dodává, že v řadě případů umístili dítě až na Moravu, kde je zájemců o to stát se pěstounskou rodinou daleko více.

„Je to dáno zřejmě tím, že na Moravě má velká rodina větší tradici, která se zachovala do dodnes. Určitou roli hraje křesťanství,“ míní Pavel Šmíd, manažer Sdružení pěstounských rodin. Pomoci při vyhledávání dalších pěstounů by měla i nově otevřená Poradna náhradní péče v Plzni. „Při konzultaci s krajským úřadem jsme zjistili, že poradna by zde byla důležitá, pěstouni ji žádají, obracejí se na úřady. V celých západních Čechách nebyla dosud žádná,“ říká Šmíd. Kromě nových rodin by měla poradna pomáhat i těm stávajícím.

„Pěstouni potřebují poradit s problémy, jež v rodině téměř vždy vznikají, už tím, že jejich děti mají těžký start do života a pak se na ně nabalují další potíže. Proto jsme rádi, že zde pobočka poradny vznikla. Již dříve jsme spolupracovali s poradnou, která vznikla v roce 1995 na Moravě,“ vítá založení poradny pro pěstouny v Plzni Eva Nosková, vedoucí sociálních věcí na Krajském úřadu PK. Doplňuje, že institucí, které se této problematice věnují, je sice v republice více, ale ne každá k ní přistupuje s odpovědností a v mezích zákona, jako právě Sdružení pěstounských rodin, pod něž poradna patří. „V několika, byť málo, případech dokonce pěstouni neunesli svou roli a dítě do ústavní péče vrátili. Většinou šlo o děti s těžkými poruchami chování,“ uvádí Nosková.

I v takových případech může pomoci pěstounům poradna. „Kromě individuálních konzultací nebo pomoci s řešením sociálních dávek a podobně nabízíme i možnost scházet se jedenkrát měsíčně u kulatého stolu, kde vždy probíráme jedno dané téma, které naši pěstouni aktuálně řeší,“ uvádí vedoucí poradny Daria Tolknerová. Pro již zaběhnuté pěstounské rodiny se poradna navíc snaží získávat pomoc z řad dobrovolníků, kteří jsou ochotni doučovat či pohlídat děti. „Musí být hlavně starší 18 let a počítat s tím, že pocestují za rodinami mimo Plzeň,“ říká Tolknerová.