Proto se neobejde bez speciálních pravidel. „Areál pivovaru je takový plzeňský Pentagon. Lidé musí projít prohlídkou a z nádvoří k elektrárně a po skončení zpět je odveze autobus. Nebudou se ani moci volně pohybovat po areálu," říká za organizátory Alice Slavíčková.

Na jubilejní setkání přijedou také speciální hosté – zakladatelé PechaKucha Night Mark a Astrid z Tokia. Formát 20x20 znamená, že každý účinkující musí představit svou činnost pomocí dvaceti snímků, na komentář každého má přesně 20 vteřin.

Během večera se představí například fotograf Tomáš Třeštík, architekt Emil Přikryl, módní návrhářka Petra Ptáčková. Skupina ArchWars, která se snaží s nadsázkou kritizovat současnou architekturu a před časem si vzala na paškál i Nové divadlo, si připravila prezentaci o celkové koncepci Plzně.

Část vstupenek za 150 Kč už je v prodeji, druhá vlna bude spuštěna 11. listopadu.

Alice SlavíčkováProstorů na PechaKuchu je v Plzni na tři roky

Alice Slavíčková (na snímku) je hlavní koordinátorka PechaKucha Night Plzeň. Setkání, které se koná 27. listopadu je jubilejní – patnácté.

Proč Plzeňský Prazdroj?
Hledali jsme něco, co bude hodně typické pro Plzeň. A co je typičtější než pivovar? Hledali jsme, jestli tam je nějaká taková budova? Existuje, je to bývalá elektrárna PP. Je nádherná a zastavil se tam čas. Byla postavena pro případ, kdyby se stalo během války nebo nějakého vyhroceného konfliktu, že by přestala jít elektřina, aby se plzeňské pivo mohlo pořád vyrábět. Elektrárna už nefunguje, ale prostor je nádherný.

Jak moc zanedbaný tento prostor je?
Tenhle prostor je čistý, i když samozřejmě budou třeba nějaké úpravy na zabezpečení. Ale nedá se to srovnat třeba s Klotzovou cihelnou, kde byl až metr a půl vysoký nános a musel to s námi uklízet bagr.

Jsou v Plzni ještě další místa, kde se dá tahle akce pořádat?
Je jich tu spousta a pořád mě překvapuje, kolik jich tu je. Snažíme se prostory vybírat i s ohledem na počasí. Věřím, že minimálně na tři roky máme co objevovat a hlavně co uklízet. (smích)

Není škoda, že se prostory, které dáte dohromady, potom nevyužívají i dál a znovu pustnou?
Hlavní myšlenka je ukázat ten prostor. Například říct: Tady se staví nové budovy, ale přitom je tady úžasná velká budova uprostřed města a nic se s ní nedělá. Bylo by skvělé, kdyby se vždycky nějaké využití našlo, ale tohle se nám zatím moc nedaří. Snad nám to půjde líp. První krůček je vždycky na ten prostor upozornit. U mnohých míst existují plány, co by se s tím dalo dělat, ale stojí to na penězích.