Nová linka pomoci obětem
Kam zavolat? V lednu byla zřízena nová linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí s číslem 116 006. Je dosažitelná nonstop a zdarma. Diskrétní linka poskytuje faktické a konkrétní informace například o tom, jak si zajistit vlastní bezpečí, jak kontaktovat policii, kde získat osobní poradenství, jak žádat o odškodnění apod. Linka byla v České republice zřízena v lednu díky podpoře z Norských fondů.

Může to být kamarádka, sestřenice, maminka… Pouze tři ze sta znásilněných žen však celou věc oznámí. Takové jsou poznatky odborníků, kteří pracují s oběťmi násilí. Při takovém počtu pak člověka zamrazí, když pohlédne na policejní statistiku. Počet znásilnění, která policisté v Plzeňském kraji řešili v loňském roce, je třicet.

Znásilnění úzce souvisí 
s domácím násilím a s tím zase vykázání agresora ze společného obydlí. Není jasné proč, ale v Plzeňském kraji je z bydliště dlouhodobě vykazováno nejméně osob v republice, loni to bylo 42 lidí. Hůře už je na tom jen Královéhradecký kraj, kde loni vykázali 35 lidí. Například v Karlovarském kraji, který patří 
k nejmenším v tuzemsku, to pro srovnání bylo 114 lidí, 
v drtivé vetšině mužů.

Obětem takovéto kriminality, kterou lidé nemají na očích, protože se děje za zavřenými dveřmi, pomáhájí odborníci z organizace Bílý kruh bezpečí. Ti se zasadili o to, aby v Česku vznikla nová bezplatná linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí. Linka 116 006 funguje nonstop a je zdarma.

„Jejím smyslem je, že člověk může kdykoli, třeba i v sobotu ve tři hodiny ráno nebo o svátcích, zavolat a svěřit se. A nemusí jít pouze o tu osobu; na linku, která disktrétní, může zavolat i někdo blízký a poradit se, co má dělat," uvedla prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.

Česká republika je po Rakousku, Německu, Dánsku, Nizozemí, Chorvatsku a Irsku sedmým státem, který tuto krizovou linku zavedl.

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je význam linky obrovský. „Už jen to, že žena někam zavolá a svěří se, je prvním krokem k tomu, aby se vymanit z náruče násilníka. Je to známkou toho, že 
s tím chce něco dělat, že už to tak prostě dál nejde. Na té lince jí poradí, co má dál dělat. Ač paradoxně se totiž oběti domnívají, že za to, co se jim stalo, mohou ony, protože byly neopatrné, ne pachatel. Linka slouží k tomu, aby se nastavilo správné vnímání zločinu u oběti," uvedla Čírtková.

Oběti trestného činu se podle ní obrátí svět vzhůru nohama. „Když se stanete obětí, jste v rozporu se světem, nemáte žádnou energii. A pachatel, mnohdy někdo blízký, je rád, že mlčíte. Čím déle to děláte, tím má nad vámi větší kontrolu. Proto je nutné posílit oběť, aby se postavila na vlastní nohy," podotkla.