VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Referendum o radaru prý není vhodné

PLZEŇ - Pokud by zastánci referenda o umístění americké raketové základy oslovili známé plzeňské osobnosti, aby jejich vůli podpořili, neuspěli by. Vyplynulo to z ankety Plzeňského deníku, v níž většina z 30 oslovených uvedla, že si referendum nepřeje.

12.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Je to zcela opačný názor než má 50 českých osobností, které ve čtvrtek zaslaly otevřený dopis prezidentovi ČR a obou předsedům komor. V něm vyzývají k podpoře referenda. Pod dopisem jsou podepsaní například režisér Zdeněk Troška nebo zpěvačka Marta Kubišová.

Plzeňský deník oslovil například ředitele oblastní pobočky České spořitelny Ctirada Vavřičku, bývalého hokejového reprezentanta Jiřího Kučeru nebo ředitele Divadla J. K. Tyla Jana Buriana. Pět z oslovených nemá jasný názor, šest lidí referendum podporuje a zbylých 19 je proti.

„Jednoznačně by o radarové základně měli rozhodovat politici,“ uvedl například plzeňský architekt Jan Soukup. „Nemyslím si, že by třeba trafikantka měla takové znalosti, aby mohla dělat taková rozhodnutí. Ani já bych si netroufl v téhle věci dělat závěry, když neznám problematiku.“

Bývalý poslanec a šlechtic Jaroslav Lobkowicz uvedl, že referendum v této zemi ani není možné: „Nemáme zákon o referendu a připravit ho by trvalo minimálně rok, spíše ale déle. V této věci by ale referendum stejně nemělo být. Od toho tu máme zastupitelskou demokracii,“ řekl Lobkowicz.

Veřejné hlasování by si naopak přál automobilový závodník Válav Pech: „Měl by se k tomu vyjádřit každý. Je to veřejná věc,“ řekl.

Radar americké protiraketové obrany by mohl stát u obce Míšov na Plzeňsku. Měření, která v této oblasti experti provedou, rozhodnou o případném umístění části základny v Česku.

Oslovené osobnosti

Jan Burian, ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni
„Česká republika by se po svých historických zkušenostech měla na obraně západní kultury aktivně podílet a neměla by se bát jakýchkoli výhrůžek. K referendu nemám v současnosti vyhraněný názor, ale spíš se přikláním k tomu, abychom se Spojenými státy spolupracovali na ochraně našich společných hodnot.“
Květa Monhartová, malířka a zároveň předsedkyně Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti
„Myslím, že referendum by věci neprospělo. O radarové základně by měli rozhodovat lidé, kteří stojí v čele státu a hlavně do problému lépe vidí. Těžko kumštýř nebo vůbec laik se v takové záležitosti může orientovat.“
Jan Ježek, operní, operetní a muzikálový sólista
„Referendum by být nemělo, protože hodně neodborných hlasů by mohlo rozhodnout nesprávně. V podobných úzce specializovaných problémech by měli mít zásadní slovo nikoli laici, ale odborníci a politici.“
Tomáš Popp, ekolog
„V této záležitosti nemám vyhraněný názor. O problematiku umístění radaru se vůbec nezajímám.“
Vladimír Žák, soudce Okresního soudu Plzeň-město
„Podobný dopis bych nepodepsal. Výstavba radaru v České republice mi nevadí.“
Luboš Koranda, plzeňský právník
„Rozhodovat by měla poslanecká sněmovna, do které jsme si zvolili své zástupce.“
Jiří Kučera, trenér Lasselsbergeru Plzeň
„Těžko se k tomu můžu vyjadřovat, stejně jako další lidé, kteří bydlí daleko od míst, kde by radar měl stát. Důležité to je hlavně pro ty, kterých se to bezprostředně týká a ti by o tom asi měli rozhodovat. Mělo by se také zvážit, zda z radaru neplyne nějaké zdravotní nebezpečí pro okolí, jestli není potřeba dodržet nějakou bezpečnou vzdálenost.“
Václav Pech, rallyový závodník
„Radar by určitě být měl. Jako záruka bezpečnosti a spojenectví s USA. Mohlo by to pomoct i k naší obraně v případě nějakého konfliktu. K otázce existence radaru by se ale měl vyjádřit každý. Je to veřejná věc, o které by mělo rozhodovat referendum.“
Vladimír Koza, primář hemato-onkologického oddělení FN Plzeň
„Mě se bude dýchat mnohem bezpečněji, když v Česku radar bude. Mnoho lidí si myslí, že když tu bude, tak tím pomůžeme Američanům, ale my tím pomůžeme hlavně sami sobě. Naše země bude bezpečnější, nebude vydaná napospas jiné armádě. Jsem už starý muž, proto mám jen na málo věcí vyhraněný názor, ale radar je ten případ. odle mne nás Američané v pětačtyřicátém osvobodili a my jsme zatím udělali hodně málo věcí na oplátku. V šestačtyřicátém roce jsme ve škodovce roztavili pamětní desku americké armádě, v ocelárnách v Dýšině jsme to korunovali roztavením americké lafety. Podle mne by byl radar zárukou, že už nám nehrozí další berlánská zeď.“
Jaroslav Lobkowicz, šlechtic a bývalý poslanec
„Nejsem pro referendum z více důvodů. Za prvé není zákon o referendu a prosadit ho by trvalo minimálně rok, ale spíše déle. I kvůli referendu o vstupu do Evropské unie musel vzniknout zcela nový speciální zákon. I kdyby zákon o referendu byl, nechtěl bych ho v tomto případě využít. Víte, oni lidi moc neví, o co vůbec jde, a najednou by měli rozhodovat. To není dobře. Na tato složitá rozhodnutí máme poslance. Nevyužít je by znamenalo popřít zastupitelskou demokracii. Vláda by měla vyjednat podmínky a poslanci by měli rozhodnout. Referendum je takové hospodské řešení, kde většina lidí řekne ne, aniž by si uvědomila důsledky.“
Zdeněk Mužík, předseda krajské Hospodářské komory
„Pro referendum není zatím důvod. Byl by jen ve třech případech, která ale může přinést budoucí jednání a studie. Těmi důvody jsou, že by se území kolem radaru vyčlenilo z území České republiky a platily by na něm jiné než české normy. Druhý důvod pro referendum by byl, kdyby se na cizí vojáky obsluhující radar a působící na našem území vztahovaly jiné zákony než české. A třetí důvod k referendu by byl, kdyby radar neměl splňovat civilní hygienické normy České republiky.“
Jan Soukup, architekt
„Referendum? Rozhodně ne. Obyčejný člověk přece nemůže rozhodovat o něčem, čemu nerozumí. Jednoznačně by o radarové základně měli rozhodovat politici. Nemyslím si, že by třeba trafikantka měla takové znalosti, aby mohla dělat taková rozhodnutí. Ani já bych si netroufl v téhle věci dělat závěry. Nerozumím tomu. Věřím, že politici se s celou situací seznámí a učiní zodpovědné rozhodnutí tak, jak se od nich očekává.“
Ctirad Vavřička, ředitel oblastní pobočky České spořitelny
„Referendum by byly vyhozené peníze. Umístění radaru zajímá jen lidi z okolí, kde má být základna postavena. Drtivé většině národa je to jedno. Jiří Houba Šéf krajských policistů Dal jsem ve volbách hlas politikům, aby pak oni za mě rozhodovali v těchto záležitostech. To je systém demokracie.“
 

 

Lidé zBrd jsou proti radaru

PODBRDSKO - Vdesítkách obcí na Rokycansku, jihu Plzeňska, Příbramsku i Berounsku už lidé odmítli vanketách a místních referendech umístění americké radarové základny vsousedním vojenském prostoru. Dostavili by se i kcelostátnímu referendu, jak je požaduje vdopise prezidentovi padesátka osobností.

Proč? „Lidé si zvolili představitele, kteří neberou na jejich názor ohled. To jsem nečekal,“ tvrdil například Václav Koubík (ČSSD), starosta Hůrek, kde vplebiscitu radar odmítlo přes 97 procent lidí. VHrádku u Rokycan inicioval nedávno zastupitel Jiří Branka (KSČM) usnesení, totožné sdosavadní otázkou všech uskutečněných plebiscitů. Tedy že zastupitelé podniknou veškerá zákonná opatření kzamezení výstavby základny.

„Je vidět, že i mezi známými osobnostmi se najdou rozumní lidé. Radar a deset raket vPolsku je jen začátek. Zvojny vím, že první cíl je navigační zařízení. Nechci, aby jím byla má vnoučata,“ řekl včera Branka. Opatření podle něj spočívají například vtom, že se obce ve svém odporu vůči vládním plánům spojí. „Mohli bychom se například účastnit volného sdružení iniciovaného Trokavcem,“ dodal Branka. „Jde o všechno – o přírodu i o zdraví lidí. Naše vláda mě nepřesvědčila, radar nepotřebujeme,“ řekla Iva Kybycová zTění, kde také lidé základnu vlidovém hlasování odmítli.

„Jsou lidi, kteří volili ODS a říkají, že už nebudou,“ komentoval nedávno dění kolem radaru Štefan Hrčák zTrokavce. Právě tato obec zahájila místní referenda ktomuto tématu. Po jednání branného výboru se ale ukázalo, že radar může být přes sliby o posunu základny hlouběji do prostoru vzdálen od této obce i sousedního Míšova zhruba dva kilometry. Přitom podle experta na protiraketovou obranu Ladislava Košnera ještě vkvětnu armáda spolu samerickými spojenci analyzovala šest postavení, umístěných nejméně čtyři kilometry od okraje vojenského újezdu. Obyvatelé mají obavy především zúčinků zařízení na zdraví a životní prostředí. Starosta Štítova Václav Hudec pak připomíná sliby, že už vČesku žádní cizí vojáci nebudou.

Podle hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna kotázce obrany konat referendum nelze. „Všichni by zvolili jednodušší řešení a řekli by, že radar nechtějí.To je to samé, jako kdyby se hlasovalo o daních. Je jisté, že během deseti až dvaceti let budou všichni budovat systémy protiraketové obrany. Ktomu by referendum být nemělo,“ řekl hejtman, který na druhou stranu vítá, že ve svobodné zemi může každý vyslovit různé názory.

12.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Konec. Hokejisté Škodovky podlehli doma mistrům z Liberce a končí ve čtvrtfinále.
10

Hokejová Plzeň bojovala, přesto končí. Dál jde Liberec

Ilustrační foto.

Pohonné hmoty v Plzeňském kraji v uplynulém týdnu opět zlevnily

Kraj potvrdil spolupráci s Bohemia Sektem

Plzeň - Hejtman plzeňského kraje a ředitel Bohemia Sektu v pátek prdloužili smlouvu o partnerství.

Biskupství zve na večerní prohlídky věže katedrály

Plzeň – Plzeňské biskupství nabízí večerní prohlídky věže katedrály sv. Bartoloměje na náměstí Republiky.

Město uvolní peníze na zrestaurování fresek v kostele sv. Mikuláše

Plzeň – Město poskytne 300 tisíc korun na dokončení restaurování.

Farmáři vyndají zboží na pulty

Plzeňský kraj – Sezona oblíbených trhů s kvalitními potravinami začíná.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies