Právě Bavorsko je dnes jakousi vstupní branou uprchlíků do Německa, takže dopady krize zde pociťují nejvíce. Do Německa přišlo v loňském roce kolem 1,1 milionu migrantů. Většina z nich do země vstoupila přes rakousko-bavorskou hranici. „Největší příval běženců jsme pocítili během loňského srpna, září a října. Během jednoho měsíce k nám přišlo na tři sta tisíc žadatelů o azyl," upozornil Bartelt. Nejvíce běženců, kteří do Německa míří, přichází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Íránu. Do Německa podle něj zamířila i řada lidí z Balkánu, to však pominulo poté, co se rozkřiklo, že Německo bude přijímat pouze ty, kteří jsou perzekvováni politickým režimem, nikoli ty, kteří přicházejí z hospodářských důvodů. Země je totiž vrací zpět.

„Kdybychom měli přijmout všechny, kteří chtějí lepší život, neuneseme to," zdůraznil Bartelt. V Německu podle něj panuje shoda na tom, že je zapotřebí důkladná selekce běženců „Musíme se soustředit na ty, kteří jsou pronásledováni politicky. Těm je třeba pomoci, protože ti to potřebují," pronesl vystudovaný právník, který má dlouholeté zkušenosti ve státní správě.

Každý případ migrace je podle něj třeba posuzovat individuálně. Problém však vzniká už při registracích žadatelů o azyl. „Není dostatek úředníků, takže žádosti se kumulují a celý proces se prodlužuje. Standardně to trvá tři měsíce, nyní je to již více než pět měsíců," řekl Bartelt s tím, že úřad pro migraci jen od ledna registroval více než 90 tisíc žádostí o azyl. „Prognózu vývoje zatím neznáme, ale pokud budeme násobit počtem měsíců v roce, vychází nám přes milion lidí," vysvětlil.

Bavorsko, které má více než dvanáct milionů obyvatel, má podle schválených kvót přijmout kolem patnácti procent běženců, kterým bude v Německu přidělen azyl. Rozdělovat si je mají jednotlivá města a obce. Přímo pro Horní Falc, která má přes jeden milion obyvatel v 232 obcích, to znamená rozdělení kolem 28 tisíc žadatelů. Jedna třetina hornofalckých obcí však uprchlíky zatím přijímat odmítá.

Nutný je společný postup

Uprchlická krize je nyní v Německu tématem číslo jedna. „Všichni, kteří mají co do činění s migrací, se scházíme každý týden, uplynulý pátek jsme měli již 64. zasedání. Celé to zvládáme díky tomu, že společně hledáme řešení," řekl Bartelt. Upozornil však, že takový přístup by měla mít celá Evropa. „Nelze to celé nechat pouze na Německu. Členské země Evropské unie musí táhnout za jeden provaz stejným směrem," řekl. „Musíme to zvládnout z humanitárních důvodů. Evropské země by měly být solidární."

Řešení migrační krize je podle něj na velkých hráčích, tedy Spojených státech amerických a Rusku. „Ti musí hledat řešení. Takové, které přinese to, že lidé nebudou muset ze své vlasti odcházet," podotkl Bartelt s tím, že v prvé řadě bychom si všichni měli uvědomit, jaké jsou příčiny toho, že lidé do Evropy odcházejí. „Vždyť občanská válka v Sýrii trvá už pět let. A Evropa si to uvědomila teprve ve chvíli, kdy jí začali běženci ťukat na dveře. Taktika zavírání očí v tomto směru nefunguje," řekl Bartelt. I když jde podle něj o velký problém, odmítá hlasy, které volají po uzavření hranic Evropy. „Problém tak pouze odsuneme o dva tisíce kilometrů dál. Musíme se tomu postavit čelem. Nemáme tady chřipkovou vlnu, která za měsíc pomine," nechal se slyšet.

Upozornil také, že je třeba zabránit tomu, aby ze současné situace profitovala extremistická hnutí, která dnes získávají stále více příznivců. „Taková cesta je špatná. Musíme si udržet demokratický systém," uvedl s tím, že ovšem i běženci musí respektovat naše zákony a hodnoty.

„Evropa tento problém zvládne, ale pouze společně," zopakoval na závěr politik.