VYBERTE SI REGION

Ohrožený druh? Na školách chybí učitelé matematiky a fyziky

Plzeňsko – Najít učitele matematiky, fyziky nebo informatiky se začíná podobat detektivnímu pátrání. Alespoň takový názor zaznívá z některých středních škol v Plzni či na Plzeňsku. Úbytek absolventů s přírodovědným zaměřením potvrdil i děkan pedagogické fakulty plzeňské univerzity Miroslav Randa.

15.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Michaela Hasíková

Na blovickém gymnáziu mají už více než rok problém sehnat učitele informatiky. „Fluktuace je v tomto případě výrazná. Buďto se jedná o to, že zájemci nesplňují naše požadavky, nebo zamíří do praxe a učit se jim nechce. Důvody nejsou pouze finanční podmínky," konstatoval zástupce ředitelky Pavel Vlach.

O zoufalém nedostatku některých pedagogů hovořila i ředitelka Církevní střední odborné školy ve Spáleném Poříčí Jana Černíková: „V současnosti je opravdu problém s hledáním dobrých matikářů a fyzikářů. Ovšem co se týče biologie či ekologických předmětů, o zájemce u nás není nouze. Produkujeme totiž středoškoláky, kteří se k nám rádi vracejí jako odborníci a obsazují učitelská místa."

O komplikacích týkajících se nalezení středoškolského pedagoga, jenž by studentům vysvětlil Pythagorovu větu nebo Archimédův zákon, ví též ředitel Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni Petr Mazanec. I když v současnosti mají dostatek přírodovědně zaměřených pedagogů, uvědomuje si, že komplikace zanedlouho nastanou. „V posledních třech letech nám ubývaly třídy, takže jsme nové posily nepotřebovali. Ale potíže přijdou, až začnou starší učitelé odcházet pryč ze školy.

To je, myslím, v našem případě otázka pěti let," upřesnil ředitel a doplnil, že o nedostatku kvalitních přírodovědně zaměřených učitelů často slyší od kolegů. Důvodem nouze je podle Mazance především obtížnost studia a nedostačující odměňování.

Absolventi nejsou

Uvedenému nasvědčuje i tvrzení děkana Randy: „Ve zmíněných oborech je nedostatek lidí. Vypadá to, že stav se bude ještě zhoršovat," uvedl. Vloni fakultu neabsolvoval nikdo, kdo by měl na navazujícím magisterském programu učitelství pro střední školy zvolenou fyziku. V jednom případě šlo o aprobaci informatika-tělesná výchova. Matematiku nemá fakulta akreditovanou. Příznivá nebyla ani předloňská situace, když řady středoškolských pedagogů podpořili tři nováčci, a to aprobacemi fyzika-biologie, fyzika-tělesná výchova a informatika-tělesná výchova.

V roce 2012/2013 se jednalo o dva pedagogy, a to pro kombinaci fyzika-biologie a fyzika-geografie. Obdobně tomu bylo také v roce 2011/2012, kdy plzeňskou fakultu úspěšně dokončili tři studenti s následujícími aprobacemi: fyzika-chemie, fyzika-tělesná výchova a informatika-tělesná výchova.

Na vině je podle děkana Randy předepsaný možný počet přijatých studentů. „Není to z toho důvodu, že bychom nebyli schopni připravovat větší počet učitelů, ale že jsme omezeni směrnými čísly," vysvětlil. Vyjma toho hrají dle jeho názoru zásadní roli i nižší platy odborníků, které se liší od částek v soukromé sféře. Řešením by bylo zvýšení mezd, o němž mluvila také ministryně školství Kateřina Valachová při středeční návštěvě Plzeňského kraje a které ve čtvrtek oficiálně potvrdila. Ministryně souhlasila s návrhem odborů, jež požadovaly alespoň desetiprocentní zvýšení. „Je to jediná cesta, která má smysl, abychom se jí v naší republice ubírali. Je mi jasné, že navýšení finančních prostředků není samospasitelné, ale na druhou stranu je to věc, která umožní, aby se do školství vrátili schopní lidé, kteří mají vzdělání a kteří odešli za lepším výdělkem a za lepšími podmínkami," uzavřel Randa.

Autor: Klára Mrázová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

ON-LINE: Ptejte se Svatavy Štěrbové, kandidátky do krajského zastupitelstva

Plzeňský kraj - Starostka Kladrub a kandidátka ve volbách do krajského zastupitelstva bude čtenářům odpovídat v pátek 30. září od 9 hodin.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Hendikepované ženy šijí v kroužku čepičky a ponožky pro miminka

Plzeň – Dobrovolnice se v centru scházejí každý pátek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies