Chtěli se přesvědčit, zda tam nebyla tajně zahájena výstavba objektů nebo zda nebyly, jak tvrdí některé spekulace, pokáceny další stromy v souvislosti s případným umístěním americké vojenské základny na kótě. Ta byla donedávna obehnána žiletkovým zátarasem, a tak se členové Iniciativy Ne základnám a také členové Ligy starostů proti radaru domnívali, že by se na vrcholu mohlo něco potajmu dít.

„Chceme zjistit na základě podkladů, které máme k dispozici, upřesňující rozlohu plánované základny a místa výstavby jednotlivých objektů, zda nedošlo k vyznačení míst, která mají být vykácena, zda nejsou označeny stromy určené k vykácení v místech, na kterých mají být vystavěny jednotlivé objekty,“ řekl před hromadným odchodem z obce Míšov Jan Májíček z Iniciativy Ne základnám.

„Občané už pochopili to, co jsme tvrdili od samého začátku, tedy že radar je slušně řečeno úplně k ničemu,“ prohlásil vzápětí k asi stovce přítomných aktivistů trokavecký starosta Jan Neoral. „Americko-ruská komise složená z 12 odborníků před pár dny zveřejnila prohlášení, že radar neochrání vzhledem ke své nedokonalosti nejen Evropu, ale ani Spojené Státy. Není to ale důvod k tomu, abychom si řekli, že už je vše vyřízeno, chceme působit a tlačit na parlament, aby zabránil ratifikaci smluv,“ prohlásil k asi stovce přítomných aktivistů trokavecký starosta Jan Neoral. Vzápětí radar samotný označil za „nebezpečné svinstvo“ které nepatří do hustě osídlené krajiny.

Bezpečnost návštěvníků vojenského újezdu zajišťovala po celý víkend vojenská policie. „Máme nasazené hlídky tak, aby se všichni návštěvníci v rámci dne otevřených dveří pohybovali po povolené trase a nepřešli nám do dopadových ploch,“ potvrdil Deníku tiskový mluvčí vojenské policie Jan Čermák s tím, že hlavní riziko pro ty, kdo by povolenou trasu opustili, představuje hlavně nevybuchlá munice, protože v prostoru se střílí už více než sedmdesát let.

Někteří z účastníků pochodu ale podle svých slov znají vojenský újezd jako své boty. „Do vojenského prostoru chodím celé léto na borůvky i na houby, už mě párkrát vojáci chytili, ale vždycky jsem jim řekla, že jsem zabloudila a tak mi ukázali cestu a nechali mě zase jít,“ řekla Deníku se smíchem asi šedesátiletá žena, která si nepřála zveřejnit své jméno. Stejnou zkušenost má prý i její kamarádka. Podle ní jsou varování před nevybuchlým střelivem jen poplašnými informacemi, aby lidé do vojenského prostoru nechodili.

Obavy aktivistů z utajované výstavby vojenských objektů se ale po výstupu na vrchol nepotvrdily. „Objevili jsme několik nových vrtů, které tu na konci loňského roku ještě nebyly, další kácení stromů ale od té doby neproběhlo,“ konstatoval po skončení prohlídky Neoral. „Místo je ale dosti zdevastováno stavebními stroji. Vysadili jsme za všechny stejně smýšlející lípu demokracie a za obec Trokavec jednu jedli,“ dodal.

Teď je podle něho nejdůležitější neusnout na vavřínech. „Především musíme do parlamentu protlačit zamítnutí vládou dosud schválených smluv o výstavbě radaru a také chceme, aby se občané dozvěděli, kolik už všechny aktivity spojené s výstavbou protiraketové základny stály. Podle mých informací si totiž jen agentura pracující pro pana Klvaňu naúčtovala asi dvacet milionů korun a tak nás zajímá, nejen kdo tuhle částku zaplatí, ale kdo za takové promrhání peněz ponese odpovědnost,“ uzavřel Neoral.

Vojenský újezd se po víkendu veřejnosti vyjma vymezených prostor opět uzavře. Z případných dalších tajných výprav aktivistů prý armáda strach nemá. „Za poslední rok počet těch, kdo chtěli na kótu neoprávněně vstoupit, radikálně poklesl. Tuším, že jsme evidovali jen asi sedm případů,“ počítal výjezdy hlídek Čermák.