Obchvat: Co měsíc, to nehoda

Obyvatelé Záluží, jehož katastrem silnice také vede, dokonce chystají petici. Nejhorší je totiž křižovatka mezi Třemošnou a právě Zálužím.

„Chceme na místo upozornit, protože bouraček tam přibývá, a zdá se, že to nikoho netrápí," říká Pavel Týr. „Vjíždět na hlavní silnici z vedlejší je dost riskantní hlavně kvůli autům, která po obchvatu určitě nejedou 90 kilometrů v hodině a před křižovatkou nezpomalují. Nejhorší situace nastává, když chcete ze Záluží do Třemošné nebo naopak a musíte přejet oba dva pruhy hlavní silnice. Já sám jsem tam nedávno málem boural, protože jedno auto se objevilo tak rychle, že jsem si ho skoro nevšiml," popisuje Týr.

Nebojí se, že byl se mezi obyvateli Záluží nenašlo dostatek lidí ochotných petici podepsat. „Stejný názor jako já má řada lidí. Chceme o sobě dát vědět a chceme dostat od příslušných lidí odpověď, jak by se dala křižovatka zabezpečit. Podle nás by byl ideální kruhový objezd, jako je třeba u Globusu. Dopravu trochu zpomalí, ale neohrozí," konstatuje Týr.

Právě na zmíněné křižovatce se od května 2011, kdy na obchvat vjela první auta , stalo sedm nehod. „Při nich došlo ke dvěma těžkým zraněním a čtyři osoby byly zraněny lehce," uvedl policejní mluvčí Josef Aubrecht. Podle něj je dalším nebezpečným místem odbočka na Horní Břízu a na hotel Diana. „Tam se stalo šest nehod se dvěma těžkými a třemi lehkými zraněními. Ve všech případech šlo o střet nákladního vozu s osobním a kromě jedné události se pokaždé jednalo o nedání přednosti v jízdě," dodal Aubrecht.

Ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák už před rokem tvrdil, že křižovatka je zabezpečena maximálně. A za tímto názorem si dál víceméně stojí.

„Vše, co jsme mohli udělat, jsme udělali. V křižovatce původně dokonce neměly být ani značky STOP, které do ní přibyly. Kvůli lepšímu výhledu jsme dokonce zbourali jednu budovu a následně nechali upravit svodidla, která řidičům jedoucím od Třemošné vadila. Uvažovali jsme také o snížení rychlosti, ale to nám nedovolila policie. Popravdě si nejsem jistý, jestli by to k něčemu bylo. Všechno způsobují řidiči, kteří se nechovají tak, jak mají," naráží Kuťák na šoféry, kteří se do křižovatky častokrát rozhodně neblíží maximální povolenou devadesátkou.

Kruhový objezd? Nepřipadá v úvahu

Jedinou další možností, jak úseku pomoci, která podle Kuťáka připadá v úvahu, by byla značka, která by řidiče upozornila na to, že se blíží k místu častých nehod.

„Pomoci by také mohlo, kdyby se u křižovatky objevovali policisté měřící rychlost," míní ředitel, podle nějž křižovatka nikdy mimoúrovňová být neměla. A přeměnit ji na okružní neboli na kruhový objezd také nejspíše nepřipadá v úvahu. „Takový zásah by fatálně zpomalil provoz na komunikaci a silnice, která je dobře vyprojektovaná i postavená, by ztratila svůj účel," dodal ředitel.

S názorem ředitele Kuťáka souhlasí také třemošenský starosta Jaromír Zeithaml. „Všechno je o kázni," říká a výroky o nebezpečnosti křižovatky nazývá spekulacemi.

„Když si člověk zjistí příčiny nehod, uvidí, že velkou část z nich zavinilo nedání přednosti v jízdě řidičů, kteří na obchvat vjížděli z vedlejší silnice. Já křižovatku velice dobře znám, jezdím tudy denně, a určitě bych neřekl, že je nepřehledná. Jde jen o to vjíždět do ní ve chvíli, kdy si člověk je jistý, že mu nic nehrozí," tvrdí Zeithaml.

Jiného názoru jsou ovšem řidiči. „V křižovatce do které není pořádně vidět, může být člověk opatrný, jak chce, a nic s tím neudělá, zvlášť když ostatní řidiči ani nedodržují rychlost," řekl například jednatřicetiletý David Schwarz z Plzně.