Mohli jsme si vybrat, zda zvolíme jako svou startovní a zároveň cílovou čáru Senec, nebo Bolevec. Spolu s kamarádem Karlem jsme vyrazili ze Sence, stejně jako dalších 170 účastníků. Dostali jsme na výběr ze tří různě dlouhých tras – 6, 10 nebo 15 kilometrů. Los padl na zlatou střední cestu, jelikož nám slibovali nějaké překvapení na Chlumu, přes který tato trasa vede. To jsme ale ještě zdaleka netušili, že se rapidně přiblížíme spíš těm patnácti kilometrům.

V 19.10 jsme nasadili vražedné tempo a průměrnou rychlostí 6 kilometrů za hodinu jsme zdolali Chlum a pak o něco menší rychlostí dalších 131 schodů na rozhlednu. Nádherný výhled! Lidi si opékali špekáčky, dívali se na ohňové vystoupení a my jich několik vyzpovídali. Jiří Pokorný z Ledců nám řekl, že na pochody vyráží často: „Účastníme se například Plzeňské šlapky, Horno–Bělské třicítky a dalších, ale tenhle jdeme prvně.“

Martin Calko z Plzně uvedl, že je na Aprílové noční dvacítce taky poprvé: „Většinou se organizovaných akcí neúčastním, radši podnikám něco sám. Letos jsme se ale s celou rodinou utrhli.“

Když jsme míjeli Bolevecký rybník, konstatovali jsme houstnoucí šero a zanedlouho regulérní tmu. Karel vytáhl po domácku vyrobenou svítilnu a já se v duchu modlila, aby nezhasla. Stejně nám ale nebyla moc platná. Přesto, že její svit oslňoval srnky široko daleko, přehlédli jsme značení a vybočili z dráhy. A tak se náš noční dobrodružný výlet poněkud protáhl.

Na diplomu máme sice uvedeno, že jsme úspěšně zdolali střední trasu, ale jen my dva díky GPSce víme, že jsme ušli 14,3 kilometrů za 2 hodiny a 24 minut s průměrnou rychlostí 5,9 kilometrů za hodinu. Ještě teď mě z nočního dobrodružství bolí nohy.