Na Anglickém nábřeží v Plzni lidé staví val z pytlů z písku, voda z Radbuzy se ale nezadržitelně vylévá z břehů. Zkázu dokonají i další řeky. Zaplavené je centrum, Roudná, Štruncovy sady, Koterov a další části města. Doprava kolabuje, omezený je i provoz nemocnic. Pod vodou je jižní Plzeňsko.

Na Klatovsku Otava zaplavuje Sušici, po švihovském náměstí se jezdí na člunech. Hasiči evakuují tisíce lidí, stovky rodin musí začít úplně od nuly.

Jaká byla situace druhého srpnového týdne roku 2002 si můžete prohlédnout na fotografiích ve fotogalerii.

Povodeň podobného rozsahu zažila Plzeň již v roce 1890.

1890 Plzeňané v ulicích přesedati museli z povozů na loďky
„V kronice České bude rok 1890 zapsán neblaze. Hospodáři léta tak mokrého nepamatují.“ Tak začíná Kniha „Povodeň v Čechách 1890“ vydaná nakladatelstvím J. Otty již v září 1890.

Koncem května 1890 začalo v Čechách a na Moravě pršet, v červnu nastaly lijáky, průtrže mračen a krupobití, skoro bez jediného příznivého dne, téměř zničena byla veškerá úroda. V srpnu alespoň někde zasvitlo na několik dní slunce, jinde chrlila nebesa spousty vod napořád. Poničeny byly silnice a železnice.

Na dráze císaře Františka Josefa při jízdě vlaku z Vídně do Plzně došlo 5. srpna v Nezvěsticích k neštěstí. Železniční most přes Vintířův potok kvůli podemletému prostřednímu pilíři při přejezdu vlaku uprostřed poklesl a lokomotiva, tendr a poštovní vůz s jedním osobním vozem se zřítily ze 14 m vysokého náspu na levou stranu, většina ostatních vagonů pak spadla na stranu pravou. Ze 78 ve vlaku jedoucích osob jich 5 včetně strojvůdce a topiče zahynulo, 10 jich bylo zraněno těžce a 30 lehce.

Ke konci srpna počala nebesa znovu dštíti. V Plzni a okolí od neděle 24. srpna až do 4. září s výjimkou 31. srpna hustě pršelo. Vodní toky se zvedly někde až o 5 metrů nad normální stav. Zatopeno bylo Stříbro, krajina mezi Kozolupy, Touškovem, Malesicemi, Křimicemi, Radčicemi až po Skvrňany a Lochotín byla jedno velké jezero. Úplně zatopen byl Švihov, jakož i veškeré obce v okolí. Velké škody vznikly v Přešticích, Lužanech, celá krajina se zde podobala jedinému ohromnému řečišti.

Povodně roku 1890 poničily nový „pražský most“ na Poděbradově třídě.Zdroj: Archiv
Povodně roku 1890 poničily nový „pražský most“ na Poděbradově třídě.

Údolí Radbuzy pod Liticemi bylo zaplaveno, z Hradiště se museli všichni obyvatelé vystěhovat na návrší. Částečně zatopeny byly Doudlevce, Bukovec, Bukovecká papírna, v Zábělé bylo mnoho stromů z kořenů vyvráceno. V Chrástu byla zatopena Andersova továrna na zápalky a celá krajina až k Rokycanům se ocitla úplně pod vodou. Ve Starém Plzenci břehy rozdělila vzedmutá voda a spojení mezi nimi bylo možné jen na loďkách. Úhlava před Plzní u vodárny vystoupila až ke strojírnám, naštěstí dále již nepostoupila.

Večer 2. září se voda v Plzni v Pražské ulici prodrala kanály do výše jednoho metru, takže již tudy kočáry nemohly projíždět. Celou noc hasiči s policií až do rána stěhovali obyvatele ze zatopených domů. Zatopeny byly obchody, v ulicích se jezdilo na lodích, na dřevěné mosty Královský a Červený se nesmělo a byly urychleně zatíženy velkými kameny a dlažebními kostkami, aby je vodní proud nestrhl a s nimi i plynovod a vodovod. Městská plovárna na Radbuze byla řetězy a lany připoutána, ale všechno bylo jako nitě zpřetrháno a nahromadilo se u železničního mostu. Kupící se trámy a prkna musely být přeřezány, protože hrozilo zřícení i tohoto mostu. Zatopeno bylo Saské předměstí a za Sirkovou ulicí i předměstí Pražské.

Dne 3. září začala voda pozvolna opadávat. Ke 4. hodině odpolední bylo v Plzni již možné vstoupit na Královské nábřeží. V zatopených ulicích byly podél domů položeny pochozí lávky. Začínaly se sčítat a odstraňovat vzniklé škody.

Celkem bylo v Plzni zatopeno 240 domů, v mnoha dalších domech sklepy, krámy, stáje, dílny, skladiště a jedna továrna. Zbořen byl most přes mlýnský náhon, místo něho byl zřízen provizorní a později železný. Zcela zničen byl park na Obcizně.

Dlouho se na tuto ničivou povodeň vzpomínalo a pozvolna i zapomínalo a zdálo se, že se nic takového již nemůže opakovat. Více než 100 let se žádná z povodní té z roku 1890 nemohla ani zdaleka vyrovnat. Až do roku 2002…

Stanislav Bukovský, historik