VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brázda: Nevím, proč bych měl být na seznamu hříšníků

Plzeň - Bývalý policejní prezident Jan Brázda kritizuje poměry na fakultě, kde sám učí.

15.1.2010 17
SDÍLEJ:

Jan Brázda s doklady o svém studiuFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

„Nevím, proč jsem na seznamu pochybných studentů právě já. Řádně jsem podal žádost k přijetí na právnickou fakultu a vždy splnil to, co po mně škola chtěla. Jen blázen by se ptal, jestli jim to takto stačí nebo zda je komise u zkoušek řádně schválena vědeckou radou,“ tvrdí bývalý policejní prezident Jan Brázda. Právě on je prvním potvrzeným studentem doktorandského studia, u něhož zjistila vyšetřovací komise Západočeské univerzity závažné pochybnosti. Brázda uvádí, že v první řadě musely selhat kontrolní orgány univerzity, tedy její vedení.

Na vašem studiu na plzeňských právech tedy nebylo nic pochybného?
Jestli někdo pochybil, pak tedy fakulta a kontrolní orgány univerzity. Já jsem měl titul z vysoké školy SNB, studovat jsem šel jen proto, že mě hnala touha po vědění, bavilo mě to. Rozhodně jsem další titul ke své práci nepotřeboval, nikam mě neposunul. Dal jsem si řádnou žádost k přijetí na magisterské studium v roce 2004, přestože jsem měl VŠ v oboru právo a rigorózní zkoušku na Karlově univerzitě. Ale v roce 1990 bylo rozhodnuto, že to nejsou zcela čistá práva a nemůžete dělat některé právnické profese, například advokacii. Vzhledem k předchozímu studiu jsem byl přijat rovnou do pátého ročníku. Mohu doplnit, že jsem v právnických profesích dlouhá léta pracoval jako vyšetřovatel nebo předseda přestupkové komise. Pokud by mi řekli, abych studoval od 1. ročníku, byl jsem na to tehdy připraven.

Ale nebylo to tak. Stačilo vám v podstatě složit pouze státní zkoušky, nepotřeboval jste žádnou další zkoušku ani zápočet a měl jste titul. Vyčítají vám, že komise, která vás zkoušela, nebyla schválená vědeckou radou.
Přece nepřijdete před komisi a nebudete se jí ptát: „Jste vůbec schváleni vědeckou radou?“ O takovéhle věci se student nestará. Stejně byste u zkoušky, kterou vám uznali jako výbornou, řekli, že se vám to nezdá, že jste toho ještě neřekli dost a že ji uznat nechcete? To by mě asi musela odvézt sanitka ve svěrací kazajce.

Proč jste si vybral právě plzeňskou právnickou fakultu?
Protože jsem bydlel a pracoval v Plzni. Rozhodnutí o přijetí k doktorskému studiu jsem dostal 30. srpna 2001. V témže roce mi fakulta stanovila téma dizertační práce a školitele. Byl jsem rád, že je vedoucím mé práce právě Jaroslav Zachariáš. Je to opravdová kapacita. V té době byl ředitelem Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

V záznamech je, že jste skládal zkoušku z oboru pracovní právo pod katedrou občanského práva. Navíc ve zkušební komisi seděli právě lidé z bývalého vedení práv.
Myslím, že v té době přišla škola o akreditaci na tento obor. Zjistil jsem to nyní na internetu, tehdy jsem to nevěděl (Rektor ZČU Josef Průša tuto skutečnost potvrdil, pozn. red.) Myslím, že se za vším hledají věci, které tam ve skutečnosti nejsou. To, že členové zkušební komise byli ve většině případů Milan Kindl, Ivan Tomažič a Jaroslav Zachariáš, je zřejmé. Vždyť to bylo vedení školy. Akreditační komise byla na škole v době mého studia určitě tak třikrát. Tenkrát žádné pochybnosti neměla, stejně jako univerzita. Pokud nyní zjišťuje problémy, chápu, že je vyděšená, uvědomila si, že neplnila své kontrolní povinnosti. Jestli mně dnes vyčítají problémy, mohli mě prověřit kdykoliv. Nikde jsem se neschovával.

Jan Brázda

Studium:

- 1985 Vysoká škola SNB, fakulta VB, obor právo
- 1986 Rigorózní zkouška na PF UK, titul JUDr.
- 2005 Magisterské studium na FP ZČU Plzeň, titul Mgr.
- 2006 Doktorský studijní program na FP ZČU Plzeň, titul Ph.D

Zaměstnání:

- 1976 přijat k SNB
- 1990 zástupce velitele MS VB Plzeň pro pořádkovou službu
- 1992 ředitel Městského ředitelství policie Plzeň
- 2002 zástupce ředitele PČR Správy Západočeského kraje pro uniformovanou policii
- 2006 náměstek policejního prezidenta
- 2007 pověřen funkcí policejního prezidenta
- 2007 prorektor Policejní akademie ČR Praha

Vy sám od roku 2005 na plzeňských právech učíte. Ani jako pedagog jste neměl podezření, že systém na fakultě není v pořádku?
Já do toho ale tolik neviděl, já jsem s těmi lidmi nestavěl dvojdomek. Navíc, bývalé vedení fakulty – to jsou pro mě skutečné kapacity ve svých oborech. Neměl jsem a nemám důvod je z něčeho podezírat.

Informoval vás už rektor o tom, že vaše studium má závažné nedostatky?
Volal jsem mu a do telefonu mi pouze sdělil, že byly nalezeny nějaké pochybnosti. Práce prověřovací komise ZČU mně připadá vyloženě chaotická. Moji práci posuzuje údajně jakýsi student, který zřejmě sám žádnou dizertační práci ani nenapsal a teď říká: Mně se zdá, že to není dostačující. Vedu diplomové práce již léta a zároveň dělám i oponenta a vsadím krk na to, že jednomu se práce líbí a druhému ne. Jsem zvědavý, jak bude univerzita v těchto věcech u soudu vysvětlovat, že je moje jméno vláčeno v novinách. Moje práce má 160 stran, četla ji spousta lidí, a pokud k ní někdo měl připomínky, zapracoval jsem je do ní. Já přece neručím například za to, že nejsou podepsané posudky. Akreditační komise nejdříve vytvořila kauzu a pak teprve začala šetřit.

Proč si myslíte, že jste mezi první šesticí nestandardních studentů, kterou chce univerzita zveřejnit?
Teď už musí toho ´Brázdu´ na něco dostat. Kdyby řekli, že nic nemají, tak by je novináři zbláznili. Něco se na mě prostě najít musí. První informace byla, že jsem studoval jen jeden rok, když se prokázalo, že jsem studoval v letech 2001 až 2006, tak se ztratila dizertace. A když jsem tedy vzal její kopii a donesl ji rektorovi, aniž mě k tomu někdo vyzval, tak se hledá něco jiného. Jsem pomalu označován za jakéhosi mafiána. Civil si myslí, jakou máme neomezenou moc. Že stačí zvednout telefon a zastavím třeba trestní řízení. To je naprostý nesmysl. To bych zkusil jednou a jsem zavřený.

Více než 30 let jste pracoval u policie. Dokonce jste dosáhl i na post policejního prezidenta. Proč jste se v loňském roce, kdy jste pracoval v kanceláři 1. náměstka ministra vnitra, rozhodl odejít do civilu? Spekulovalo se o tom, že za vaším rozhodnutím byla právě aféra na plzeňských právech.
Dění na právnické fakultě nemá s mým odchodem od policie nic společného. V době, kdy jsem se o odchodu rozhodoval, se ještě o problému na právech nic nevědělo. Mě k odchodu do civilu vedly dva důvody. Prvním z nich byly vážné zdravotní problémy mé ženy. Nechtěl jsem už dál denně dojíždět do práce do Prahy. Odjížděl jsem brzy ráno a vracel se pozdě večer. Kvůli nemoci jsem ale chtěl být manželce nablízku. Druhým důvodem bylo to, že už jsem v kariéře postoupil úplně nahoru a nemohl jsem se už dostat nikam jinam než dolů. Jenže kdybych šel dolů, přišel bych o výsluhu, kterou jsem měl. A tak jsem vážil, jak to všechno bude.

Od 1. prosince 2009 pracujete v plzeňské advokátní kanceláři Kreysa a Tolar jako advokátní koncipient. Jaká je náplň vaší práce?
Dělám všechno jako kterýkoli jiný advokátní koncipient. Provádím zatím jen samé dílčí úkony, píšu žaloby, chodím na výslechy svědků, kteří nejsou až tak relevantní. Chodím i na náslechy k soudu, abych viděl, jak má vypadat vystoupení obhájce. Prostě pracuji podle přání advokáta. Samostatně žádnou kauzu nevedu, ale přesto mě to moc baví. Během následujících tří let musím absolvovat různé přednášky a zkoušky, abych mohl pracovat samostatně.

Nemáte ale pocit, že po vaší kariéře u policie teď znovu zažíváte krušné začátky?
Samozřejmě, že je to pro mě změna, ale vždycky jsem si chtěl zkoušet nové věci. Například v době, kdy jsem dělal ředitele policie, jsem dělal jazykovou školu. Nikdo jiný do toho nešel. Byl jsem tam půl roku jako řadový student s ostatními žáky, kteří třeba zrovna dodělali maturitu. Uměli dobře, přednášející je chválili a já jsem dřel angličtinu po večerech, abych to zvládl. Myslím si, že takové věci si má člověk vyzkoušet, aby nevyrostl do nebe. Nemám s tím žádný problém. Teď jsem řadový občan a až za nějakou dobu se ukáže, jestli něco umím nebo neumím. Jestli zkrátka advokátní zkoušky udělám nebo ne. Jsem prostě odkázaný sám na sebe, jsem v soukromé firmě a bude záležet na mně, jestli za mnou klienti půjdou nebo ne.

Až budete mít advokátní zkoušky za sebou, máte už naplánováno, kterému oboru práva byste se chtěl věnovat?
Moje vize byla, že bych na důchod dělal advokáta a zabýval se běžnými případy. V tomto státě je plno nespravedlnosti a já bych ji chtěl alespoň částečně odčinit. Nepotřebuji se hnát za kauzami, z nichž koukají velké peníze. Chtěl bych dělat normální advokacii, pomáhat lidem, když bude třeba. Dělal bych třeba rozvody, spory o rozdělení majetku, nebo zastupoval babičku, kterou chtějí podvést.

A stále ještě přednášíte na právech?
Ano, stále učím na katedře forenzních disciplín kriminalistiku, protože z kriminalistiky mám státní zkoušku. Vedu tam i diplomové práce.

Jak na aféru, která se kolem vás rozpoutala, reagují vaši studenti? Mluvil jste o tom s nimi?
Když jsem šel mezi ně poprvé od doby, kdy se objevilo moje jméno v médiích, říkal jsem si, co mě asi čeká. Do té jámy lvové ale jít musíte, to se nedá nic dělat. Nestalo se ale nic zvláštního. Když jsem končil přednášku, přišla za mnou studentka, že mi moc děkuje, že je strašně ráda, že na fakultě učím. Z přednášky nikdo neodešel, ani při ní nikdo neusnul. Studenti za mnou chodí konzultovat diplomové práce. Vycházím s nimi dobře, nikdo po mě neplivá, nikdo se nade mnou neušklíbl.

Jaké máte vy osobně z kauzy, která se kolem vás roztočila, pocity?
Cítím se hrozně. Trvá to půl roku, nikdo z univerzity se se mnou nebaví. Jen koukám na internet, co se tam zase objeví. Ta ostuda, kterou mi tady dělají po těch letech, kdy jsem jako policista šlapal ulici, je strašná. V 90. letech jsme tu dávali dohromady policii, jedenáct let jsem řídil plzeňskou policii, prožil jsem CzechTek. Celá republika o mně psala, když jsme tu rozbili skinské hnutí. Dva roky se z toho dostávali, nemohli se dát dohromady. To proběhlo všemi novinami. V Květech jsem tehdy byl vyfocený se skinským tričkem, mé chlapce přijal tehdejší premiér Zeman. A nakonec to vypadá, že od policie odcházím jako spráskaný pes, jako člověk, co utíká, protože ví proč… Přitom kdyby moje žena nebyla nemocná, byl bych tam nejspíš dodnes.

Co vás na celé kauze mrzí nejvíc?
To, že se o tom se mou ani nikdo z univerzity nebaví, ale informace předávají médiím. Čekal bych, že když najdou nějaké pochybení, tak si mě pozvou a promluvíme si a vysvětlíme si to. V právu se musíme držet důkazů, a ne hypotéz. Připomnělo mi to zmanipulovaný proces s doktorkou Horákovou, kdy aniž by se cokoliv vědělo, posílali lidé tisíce petic s podpisy za její popravu. Jenže náš národ se zřejmě nepoučí nikdy.

15.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na Karlovarské se střetlo osobní auto s chodkyní. Žena v nemocnici zemřela

Ilustrační foto

Bartoloměj dnes rozezní zvony pro Barcelonu

Plzeň očima Miroslava Valiny

Plzeň - Čtyřiapadesátiletý Miroslav Valina prožil dětství a část života v malé vesnici na Litoměřicku. Ve svých dvou letech prodělal infekční onemocnění, po kterém zůstal částečně ochrnutý. V dospívání ještě utrpěl úraz, od té doby je upoután na invalidní vozík.

Kvalita vody na Plzeňsku je stále dobrá

Plzeňsko – Krajská hygienická stanice včera zveřejnila výsledky pondělního měření kvality vody v koupacích zařízeních.

Univerzitní stěhování pokračuje

Plzeň - Stát přichystal vysokým školám skoro 14 miliard korun na rekonstrukce či modernizace budov.

Střela z trestňáku mi nevyšla na sto procent, říká Bakoš

Plzeň - Nastoupil a rozhodl. Útočník plzeňské Viktorie Marek Bakoš dvěma góly zařídil vítězství 3:1 ve čtvrtečním úvodním utkání play-off Evropské ligy proti kyperské Larnace. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení