Všudypřítomné cedule kolem rybníka jim přitom vůbec nevadí, zákaz nerespektují. Nejen, že tím těmto zvířatům nepomáhají, ale navíc se tím zvyšuje riziko znečištění vody a také výskytu cerkárií. Tedy parazitů, kvůli nimž platil loni zákaz koupání na Boleváku.

„Těch 30 až 60 labutí, ale i 100-200 lysek černých, 50-100 divokých kachen, morčáci velcí, hoholové severní, čírky a kopřivky, které se na Bolevák slétají za potravou z celého kraje i sousedních regionů, jsou jedním z několika hlavním důvodů, proč se v létě na Boleváku nedá koupat," potvrzuje ornitolog a šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Rohlíky, chleba a knedlíky nejsou přirozenou potravou labutí ani kachen, živí se vodní vegetací, případně drobnými vodními živočichy. „Pečivo nesvědčí trávicímu traktu labutí a znamená jen prázdné kalorie, bez výživové hodnoty," vysvětluje Richard Havelka ze Správy veřejného statku. Labutě nevhodnou potravou ztrácejí kondici a snadno se stávají obětí nemocí i parazitů.

Zbytky z donesených metráků pečiva hnijí na dně, díky čemuž můžou brzy na jaře růst vláknité řasy, jež tvoří zelené a těžko odstranitelné baldachýny vznášející se na vodě a podél břehů.

Kvůli neustálému krmení se navíc ptáci na rybnících zdrží. A proč to vadí letnímu koupání? Proces připomíná hydrobiolog Jindřich Duras: „Když se voda oteplí, začnou se aktivovat vodní plži, ze kterých se uvolní přezimující cerkárie a napadnou labutě. V nich se z cerkárií stanou dospělé motolice. Rychle a masivně produkují vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvičky, které napadají vodní plže. Labutě odletí, ale nakažení plži zůstanou a cerkárie se z nich mohou uvolňovat celou koupací sezonu."

Problémem cerkárií se už loni zabývali i parazitologové Univerzity Karlovy v Praze. A na Bolevák se vrátili koncem minulého týdne, když tu odebírali vzorky trusu od labutí, lysek a divokých kachen. „Bylo třeba ptáky odchytit, odebrat vzorek, odečíst ornitologický kroužek, zjistit původ, případně jim kroužek nasadit," popisuje Karel Makoň. Odborníci také měřili teplotu vody, hledali vodní šneky, procházeli rákosiny.

Na závěr se parazitologové zuli a smočili nohy na třech místech, kde bylo údajně prokázáno, že se zde cerkárie vyskytují i teď v zimě. „Nebyla jiná šance než to risknout a projít se vodou i vodní vegetací. Pokud budou šneci aktivní a budou cerkárie vylučovat, musíme se zákonitě osypat. Jinak se to zjistit nedá," vysvětluje vedoucí projektu Jana Bulantová. Ani u jednoho vědce se vyrážka neobjevila.