Nadšenci 22. dubna 1947 nasedli do Tatry 87 a zamířili za dobrodružstvím do Afriky a Ameriky.

Za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 110 000 kilometrů, z toho 61 700 ve svém voze. Svou cestu pravidelně zprostředkovávali v rozhlasových reportážích. Nashromáždili téměř 300 novinových reportáží a natočili tři celovečerní filmy. Jak začátek celého dobrodružství dvojice popsala?

„… a na shledanou za tři roky tady před Autoklubem!" Poslední stisky rukou a úsměvy přátel, kteří přišli říci svoje Zlomte vaz! Jaro se stěhovalo do Prahy a rozhazovalo stříbrné navštívenky po dlažbě i po bledé zeleni stromů. Jeho paprsky se svezly otevřenou střechou vozu po chromu opěradel a dotkly se dvou tropických přilb.

„Vzpomeňte si na Prahu, až je budete v Africe poprvé dávat na hlavu…!" Bzučení filmových kamer, přivřené oči na hledáčcích fotopřístrojů, červené světélko vedle tachometru a – první metr cesty kolem světa. Řada vozů se rozjela, aby nás doprovodila na hranice Velké Prahy. … Poslední ohlédnutí za řadou vozů, které se obrátily na silnici a zmizely pod Motolem. …

Spadla z nás únava posledních dnů a nocí nabitých starostmi. Léta příprav, tisíce hodin strávených nad mapami celého světa, nad potištěnými stranami, přihrádkami knihoven i čistými archy papíru – to všechno se rázem zúžilo v silniční patník nad Motolem, který udělal tečku za poslední kapitolou a načínal novou.

… Štíhlá jehla plzeňského Bartoloměje se vynořila nad středem rokycanské silnice a tovární komíny vypluly z příkrovu kouře. Třešňové stromořadí na Slovanské třídě tonulo v záplavě svěží zeleně a sametově hebkých květů a tvořilo melancholický rámec posledním stiskům pravic.

Přeštice, Klatovy, předhoří Šumavy. A pak hraniční závory v Železné Rudě, za nimiž byly seřazeny jednotlivé kontinenty cesty kolem svě-ta. Plavovlasý klučina s upo-mínkovými předměty přikročil k tatře.

„Kupte si talisman pro štěstí," řekl. „Jedete daleko…?" „Snad to není tak daleko. Z Československa do Československa…"

výňatek je z knihy Legenda H+Z