O výjimečné plastice se dozvěděli loni v létě, kdy získali řešerše architektonických ročenek z období normalizace. Tehdy začalo intenzivní pátrání. „Několikrát jsme prohledávali koleje v Bolevci, ale nic jsme nenašli. Mysleli jsme si, že práce je už zřejmě zničená," uvedl za plzeňský spolek Aleš Hejna. Jeho kolega Daniel Jahn byl však neodbytný, stále se na místo vracel a znovu ho prozkoumával. Při rozhovoru se správcem budovy zjistil, že v objektu se nacházela ještě jedna jídelna, již v současnosti využívá autoškola. „A Malich tam byl," řekl nadšeně Hejna.

Reliéf o velikosti přibližně 
3 x 1,5 metru byl částečně zakrytý skříněmi. Plastika se skládá z barevných drátů, což je pro tvorbu sochaře Malicha velmi příznačné, a několika dřevěných objektů. „Přes reliéf pořád vede prádelní šňůra, na kterou se dávaly rohože, aby dílo zakryly. Na čouhající dráty se prý věšely kabáty. Zdá se, že určitou dobu byla plastika velmi funkční a to ji možná zachránilo," míní jeho kolega Pavel Cvrček.

Nadšencům objekt připomíná meteorologický jev, pracovně ho tedy pojmenovali jako okluzní fronta. Protože na něm nenašli žádnou signaturu, kontaktovali proděkana Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara (FDU) Západočeské univerzity v Plzni Aleše Orgouna. Ten se spojil s galeristou Zdeňkem Sklenářem, jenž pravost díla potvrdil. Autorství potvrdil i dobový snímek z roku 1978, na němž novátor abstraktního umění stojí před svým výtvorem. Umělecká hodnota plastiky se odhaduje na šest až osm milionů korun.

Jaký bude další osud vzácného nálezu, který je univerzitním majetkem? Zájem o něj projevila kromě už zmiňovaného galeristy Sklenáře také Meda Mládková, jež by ho načas ráda umístila do pražského Musea Kampa. Děkan FDU Josef Mištera se domnívá, že dílo by mělo zůstat v Plzni a univerzita by pro něj měla najít vhodný prostor. O záležitos-ti bude jednat také s rektorem.

Spolek Křížky a vetřelci vznikl loni díky grantu z projektu Pěstuj prostor. Od té doby už jeho členové zmapovali kolem 370 objektů z období normalizace. „Malich je špička ledovce. Mnoho umělců nespolupracovalo s tehdejším režimem, ale vytvářelo hodnotné věci. Je škoda, že památky a objekty stále mizí, třeba za loňský rok jich v Plzni nenávratně zmizelo šest," dodal Hejna. A jakou zapomenutou vzácnost by nadšenci rádi objevili? „Určitě měděnou plastiku Břetislava Holakovského, kterou si na přelomu roku 1989 a 1990 objednal majitel obchodního domu Remus," uzavřel Cvrček.