Nechal ho zrušit její syn a odmítl jí říct, kam popel příbuzných odvezl.

Na její dopisy a prosby nereagoval, zrušením hrobu vyvrcholily mnohaleté spory mezi rodiči a synem. Zoufalá žena se proto obrátila na ombudsmanku. „Prosím o radu, zda mám právo vědět, kde a jak byl uložen popel mého manžela a mých rodičů a zda existuje způsob, jak tuto informaci vymáhat," píše Plzeňanka.

Jenže v tomto případě nejde ani tak o právo, jako spíš o etiku a mezilidské vztahy. Ze zákona totiž hrob syn zrušit mohl, pokud byl nájemcem hrobového místa. „Jen nájemce smí, s naším souhlasem, manipulovat s hrobem, případně ostatky přeložit jinam," říká šéf plzeňských hřbitovů a krematoria Jiří Skala. Pokud se tak stane, správa hřbitovů nemůže jiné příbuzné informovat, kam byly ostatky převezeny, mnohdy to totiž ani neví.

Případ této Plzeňanky není podle Skaly úplně ojedinělý. „Dvakrát třikrát ročně se na nás obrátí příbuzní, že léta dávali květiny na hrob, který už tam nyní není, a oni nevědí, co se s ním stalo," podotýká. Rodina hrob přesouvá například na jiné části hřbitova, případně do kolumbária. „Teď evidujeme větší zájem o přesun z ústředního hřbitova do Doudlevec, kde se bude hřbitov rozšiřovat," dodal Skala.

Jenže případ, jenž skončil na stole ombudsmance, resp. jejímu zástupci, je jiný zejména v tom, že rodina spolu nekomunikuje. „Jsem přesvědčen, že zrušení hrobu proti vůli některých pozůstalých nebo bez jejich informování, kam byly ostatky nově přemístěny, je přinejmenším neetické a lidsky nepochopitelné," říká zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Stanislav Křeček ale v tomto konkrétním případě dospěl k názoru, že zrušením hrobového místa mohlo dojít k zásahu do jejích osobnostních práv a piety zemřelých. Součástí práva na rodinný život je totiž i vztah žijícího člena rodiny k jeho zesnulým předkům a zvláštní pouto se přitom neváže pouze k mrtvým, ale i k místu jejich posledního spočinutí.

„Potvrdil to i Ústavní soud v roce 2009, když konstatoval, že pietní a emocionální vztah k takovému místu může být silnější než vlastnický vztah," argumentuje Křeček a Plzeňance radí se v případě trvajícího konfliktu se synem obrátit na soud. „V rámci soudního řízení by pak mohla požadovat poskytnutí informace o tom, kde je urna s popelem jejích blízkých uložena," dodal Křeček.

Takovýmto, v podstatě nesmyslným sporům se dá ale úplně jednoduše předcházet. Účinnou pojistkou je uvést do smlouvy o nájmu hrobového místa více osob na straně nájemce. Správa hřbitova pak musí komunikovat se všemi a nemůže se stát, že jeden z nájemců bez vědomí ostatních hrob zruší a ostatky převeze jinam.