Park na Mikulášském náměstí prochází právě kompletní rekonstrukcí, která se nejen k úlevě místních obchodníků a obyvatel konečně blíží ke konci.

Zelené plochy na Mikulášském náměstí, které se dříve jmenovalo náměstí Odborářů, využívali v uplynulých desetiletích hojně studenti místního gymnázia. V parku byla také umístěna socha Julia Fučíka, jehož jméno gymnázium neslo. „Socha Fučíka se po revoluci v devadesátých letech odstranila a dnes je nezvěstná," popisuje osud někdejší dominanty parku Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně.

V současnosti se na náměstí nacházejí gymnázia hned dvě. V čele stojí reprezentativní a starší budova Církevního gymnázia, po pravé straně pak mladší budova Gymnázia na Mikulášském náměstí.

Na místě ohrady 
a hřiště vznikl park

Parkové náměstí vzniklo již v roce 1902 v místě, kde původně stávalo hřiště a městská ohrada. „Park byl založen jako velkorysý reprezentativní prostor, který měl dát vyniknout budově školy postavené v 90. letech 19. století, dnes objektu Církevního gymnázia" vysvětluje původní koncepci parku Tolarová.

Náměstí bylo obklopeno dvouřadovou alejí lip, kde se Plzeňané promenovali a kochali se výhledem na impozantní budovy. Vnitřní prostor pak zdobily květinové trvalkové záhony, jejichž součástí byl i bazének s volavkou, která chrlila vodu.

V 60. letech minulého století došlo k významnější rekonstrukci parku, další jej pak měla čekat na konci devadesátých let.

Zdlouhavá rekonstrukce

„Když se v roce 1998 rozhodlo o obnově náměstí, zdvihla se velká nevole. Lidé se neoprávněně domnívali, že chceme vykácet stromy, a zmenšit zeleň, tak se nakonec proces na několik let zastavil," vypráví o první etapě nezdařené obnovy náměstí Tolarová.

Po deseti letech, kdy se zvyšovalo poškození parku vandaly a zhoršoval se zdravotní stav zeleně, se Správa veřejného statku města Plzně rozhodla k projektu vrátit. „Autor původního návrhu, architekt Karel Hanzlík, jej upravil a přepracoval, následně jsme koncepci projednávali s veřejností," doplňuje Tolarová.

Díky kompromisnímu řešení, na kterém se nakonec všechny strany dohodly, se začalo v létě 2010 s postupnými úpravami parku. „Rekonstrukce se ale vzhledem ke své nákladnosti musela rozdělit do několika etap tak, jak se nám dařilo získávat peníze. Dobrá zpráva ale je, že úpravy parku finišují a opravený park by měl být v září letošního roku slavnostně otevřen," ubezpečuje Tolarová.

Znovuobnovený park si zachoval původní dispozici včetně lipových alejí. V jeho středu se pak návštěvníci mohou těšit na centrální pobytový trávník. Do parku se bude vcházet prostřednictvím čtyř kovových branek porostlých popínavými růžemi. Také se sem vrátí vodní prvek v podobě pítka navrženého sochařem Václavem Fialou.

Jako v každém jiném plzeňském parku se ani tady nezapomnělo na sochy. Od roku 1995 stojí v parku bysta Jiřího Trnky a letos se sem přestěhoval pomník J. K. Tyla. „Tyl se nakonec stěhoval třikrát. Nejdříve stál v Husově ulici, kde překážel stavbě autobusového nádraží, tak se přesunul do Lochotínského parku, odkud se letos definitivně umístil sem," dodává Tolarová.

Parková zeleň

stav zeleně před rekonstrukcí
trávník: 4 218 m2
skupiny keřů: 1 276 m2
záhony růží: 109 m2
letničkové záhony: 56 m2
zelené plochy celkem: 5 659m2
stromy: 110 ks

stav zeleně po úpravách
trávník: 5 682 m2
keře (ptačí zob, habr obecný): 267 m2
květinové záhony: 522 m2
záhon růží: 3 m2
zelené plochy celkem: 6 474 m2
počet stromů: 160 ks

Sochy v parku

Jiří Trnka, pomník s bystou a reliéfy s pohádkovými motivy
autoři: Martin Knobloch, Vladimír Rybák
odhalen 1995

Josef Kajetán Tyl, pomník, figurální kompozice
autor: Vojtěch Šíp (žák J. V. Myslbeka)
odhalen 1926 v Husově třídě
přestěhován 1949 do Lochotínského parku
přestěhován 2012 na Mikulášsské náměstí