Seskupení Plzeň na kole každoročně upozorňuje na úskalí městské cyklistiky Velkou cyklojízdou, kterou pořádá na jaře a na podzim. Té poslední, která se konala 22. září, symbolicky 
na Den bez aut, se zúčastnily téměř tři stovky lidí.

„Je vidět, že to téma není lidem lhostejné. Pro plzeňské cyklisty a cyklistky je to příležitost ukázat, že chtějí jezdit na kole a chtějí, aby město vytvářelo lepší podmínky pro městskou cyklodopravu, což je bohužel něco, co tady postupuje velmi pomalu. A to chceme změnit," říká Petr Vaněk, kterého často uvidíte brázdit plzeňské ulice na koloběžce.

Jak je na tom plzeňská městská cyklistika?
Město má ve svém cyklogenerelu napsáno, že má mít asi 330 kilometrů cyklistických tras. V tuhle chvíli má desítky cyklistických tras… Do přihlášky k programu Evropského hlavního města kultury 2015 si napsalo, že do konce roku 2015 velmi výrazně změní podmínky, které se týkají například struktury cykloparkování. Jenže v této oblasti se bohužel vůbec nic neděje.

Cyklostojany nepřibývají?
Nepřibývají kvalitní cyklostojany. Pakliže se cyklostojan někde objeví, často to bývá z nějakých dotačních programů a nezabývá se tím nikdo z cyklodopravy. Tím pádem to většinou bývají velice nekvalitní stojany, které mnohdy poškozují kola a ke kterým se nedá připnout rám kola, takže je riziko, že majitel bude okraden. Takový stojan je prostě k ničemu.

Když se podíváme na parkování celkově, tak jak je na tom dnes cyklista, který chce v centru Plzně zaparkovat?
Na náměstí Republiky byly donedávna asi tři nebo čtyři stojany, což je velký nepoměr oproti tomu, kolik je tady parkovacích míst pro automobily. Některé stojany ale zmizely, například před budovou magistrátu. Snad jen z důvodu rekonstrukce…
Cyklostojany nadále chybí u vlakového nádraží. Plánované tam sice jsou, ale až po rekonstrukci v roce 2017.

Jak je to u autobusového nádraží?
Naposledy, když jsme to zjišťovali, tam cyklostojany ještě nebyly. Komunikovali jsme s centrálním městským obvodem, který plánoval, že je tam osadí. Byli jsme ale zklamaní, když jsme pak viděli návrhy, protože jsou to právě ty stojany, které poškozují přední kolo, vylamují dráty a není možné k nim připoutat rám.

Lidé si často stěžují na to, že cyklostezky ve městě na sebe nenavazují. Děje se něco v tomto směru?
Pořád je spousta míst, kde propojení cyklostezek chybí. Je pravda, že cyklostezky přibývají, ale ne zrovna moc rychle. Cyklisté si často dopomáhají tím, že vjedou do velmi silného provozu či na chodník anebo třeba do jednosměrky, která by ovšem velmi často mohla být cyklistům zpřístupněna, ale neděje se tak.

My rozumíme tomu, že v centru často není možné stavět cyklostezky. Ale právě pro to je tu možnost zpřístupňovat cyklistům jednosměrky, což je zcela běžný trend. Je to něco, co umožňují dopravní předpisy této země.

V Plzni je spousta míst, kde by cyklisté mohli jezdit v obou směrech, zatímco automobily v jednom směru.

V Plzni už ale nějaká taková místa jsou, že?
Ano. Je jich ale málo, neboť ten postup je pomalý. Jako příklad uvedu třeba Františkánskou ulici. Ovšem takových míst musí být více.

Která městská část je z pohledu cyklisty nebo koloběžkáře nejprogresivnější?
Jednoznačně Slovany, kudy jsme před nedávnem také poprvé vedli cyklojízdu, která startovala z náměstí Republiky.

Chtěli jsme tím prostě upozornit na to, že Úřad městského obvodu Plzeň 2 z našeho pohledu jednoznačně nejlépe z plzeňských obvodů pracuje s rozvojem cyklodopravy. A to mluvím, jak o cyklostojanech, které je možné najít u zábavních míst či nákupních středisek, tak o nových cyklostezkách a cyklopruzích, které na Slovanech vznikají zcela běžně při rekonstrukcích ulic. To, co je na Slovanech normální, už není běžné třeba v centru města. Podívejte se například na rekonstrukci Americké třídy…

Tam se na cyklostezky zapomnělo?
Podle závazné dopravní politiky města Plzně by se něco takového nemělo stát, ale přesto se to stalo. Předpokládám, že někdo něco opomněl.

Již před časem jsme hovořili o tom, že městu chybí cyklokoordinátor. Jak je to vlastně dnes?
Bohužel město Plzeň nadále nemá cyklokoordinátora, a to z důvodů, které nám unikají. A městu tato pozice chybí. Plzeň není ani členem Asociace cykloměst České republiky. Dozvěděli jsme se, že je to snad z toho důvodu, že Plzeň je rozdělena na obvody, a tím pádem město nemá dostatečný mandát, aby do nich zasahovalo… Ale přesto Praha, Olomouc, Brno, Hradec Králové a další velká města součástí asociace jsou.

Tahle města často mají právě i pozici cyklokoordinátora a ve svých interních dokumentech se zavazují k rozvoji podmínek infrastruktury pro cyklodopravu a postupují o poznání rychleji než Plzeň.

Co se v poslední době změnilo 
k lepšímu?
Poměrně dobře se rozvíjí cyklistická infrastruktura na okrajích města, a to je dobře, neboť lidé stále více vyjíždějí za turistikou nebo za sportem za město.

To, co je však jádrem naší nespokojenosti, je to, že lidé mají špatné podmínky k tomu, aby používali kolo na dojíždění na nákup, do práce či do školy. Znovu se budu opakovat, ale musím říct, že v Plzni je ten rozvoj velmi pomalý.