Vyplývá to ze záznamů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle odborníků za to může vysoký počet pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, počet zaměstnaných cizinců z třetích zemí Evropské unie i špatné životní prostředí. Nejhůře jsou na tom právě velká města jako Plzeň nebo Rokycany.

„Jedním z aspektů je určitě počet lidí zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. Tento typ práce vede k nemocem častěji než například zaměstnání v kanceláři,“ uvádí Zdeněk Mužík, předseda Krajské hospodářské komory Plzeňského kraje. Dodává, že lidé s menší pracovní odpovědností se snáze uchýlí v případě nemoci k pracovní neschopnosti. „Jako podnikatel vím, že si nemoc nemůžu dovolit, a v případě, že projde připravovaná novela zákona, že první tři týdny bude platit zaměstnance zaměstnavatel, počet neschopenek rozhodně klesne,“ míní Mužík.

K poklesu došlo ostatně už nyní, neschopenek je vlivem toho, že za první tři dny nedostane pacient ani korunu, o neuvěřitelnou polovinu méně. „Lidé si raději berou dovolenou, protože většinou jim bývá nejhůře právě první tři dny nemoci a pak jdou do práce. Často se setkávám s tím, že nechtějí vystavit neschopenku,“ sdělil například plzeňský lékař David Härtel.

Dalším důvodem, proč Plzeňský kraj v počtu neschopenek trumfuje ostatní, je životní prostředí. „Plzeň je dlouhodobě zatěžována zplodinami a smogem. Dlouho trvalo, než byl postaven dálniční obchvat města, a ještě 10 až 15 let poneseme následky setrvačnosti dopadání zplodin,“ předpokládá Mužík.

Poslední, neméně důležitý aspekt zvýšené nemocnosti činí cizinci. „V Plzni je nejvíce zaměstnaných cizinců na počet obyvatel. Tito lidé jsou po 35. roku života velice náchylní k nemocem, v jejich zemích často neexistuje žádná prevence předcházení chorobám,“ doplňuje Mužík.