Malých ekologů přibývá, děti chtějí třídit i pomáhat zvířatům

Jeho obyvatelé totiž produkují nejméně kilogramů odpadu na osobu, jsou zodpovědní k životnímu prostředí a téměř pětinu odpadu recyklují.

Vyplývá to z průzkumu Mís-to pro život, který kraj řadí mezi nejekologičtější v zemi.

Ochraně přírody se na Plzeňsku v posledních letech opravdu daří a asi největší podíl na tom mají ti nejmladší obyvatelé regionu. Dětem příroda lhostejná není, což dokládají řady kurzů, soutěží a jiných zelených aktivit, které školáci i předškoláci vyhledávají.

Základní pravidla dětem vštěpují například v Ekocentru Spálené Poříčí. Nabízejí ekologickou výchovu, tábory, přednášky i kroužky pro mladé ochránce přírody. „Zájem je stabilní," říká Petr Pelikán, předseda spálenopoříčských ochránců, podle nějž se však centrum zaměřuje také na vzdělávání dospělých.

„Jednak sloužíme jako poradna, na kterou se lidé obracejí, když najdou zraněné zvíře nebo třeba potřebují pokácet strom, a pak pořádáme přednášky a exkurze pro veřejnost. Letos jsme druhým rokem zapojeni v programu Envic, díky němuž můžeme pořádat atraktivnější akce. Na jaře to byla praktická ukázka řezu ovocných stromků, nedávno mykologická vycházka… Hlavní činností však stále zůstává provoz záchranné stanice živočichů," dodává.

Okolo ochrany přírody, ekologie a soužití lidí s přírodou se točí také kroužek, který vloni s úspěchem spustil nýřanský Dům dětí a mládeže. „V září odstartuje druhý ročník kroužku, určený je dětem od sedmi do sedmnácti let," říká vedoucí kroužku Radek Zeman.

Na Plzeňsku funguje rovněž několik takzvaných Ekoškol. Nejčerstvěji tento titul od letošního června používá Základní a mateřská škola Pernarec. „Děti ve třídách i na chodbách poctivě třídí odpad, o přestávkách kontrolují zhasnutá světla, na školním pozemku pěstují ovoce, zeleninu a bylinky. Na Den Země se starají o úklid celé obce," popisovala hlavní zásluhy pernareckých školáků jejich učitelka Romana Lejčková.