VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lovu zdar! Zajíců je málo, divočáků myslivci zastřelili tisíce

Plzeňský kraj – Lovecká sezona vrcholí. Jaké jsou stavy zvěře na západě Čech?

18.11.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: Deník/Karel Pech

Počet myslivců se v posledních letech postupně snižuje. „Hlavním důvodem je zřejmě to, že jsou vnímáni negativně, dřív měli myslivci větší prestiž. Navíc jsou spolky poměrně uzavřené a nerady přijímají nové členy," míní Jiří Peterka z krajského odboru životního prostředí, který se myslivostí zabývá.

Za posledních deset let se také výrazně změnily počty zastřelené zvěře. Ubývá srnců a bažantů, roste naopak počet odlovených kachen a divočáků. A nikdo není schopen s jistotou říct, proč se počet černé zvěře tak rapidně zvyšuje. „Myslivci to svádí na zemědělce a způsob obhospodařování půdy, zemědělci zase na myslivce, že je neloví," podotýká Peterka.

A zvláštní kategorií jsou pak jeleni sika, kteří byli v 18. století dovezeni do obor na Plzeňsko. Nyní jich tu žije víc, než by si myslivci přáli. „Více než polovina jelenů sika, kteří se odloví v České republice, je v Plzeňském kraji," upozorňuje Peterka. Velkým problémem je mezidruhové křížení, k němuž dochází. „Sika japonský narušuje genofond jelena evropského, jejich křížením vznikají mutanti. Z tohoto spojení nevznikne nový druh jelena, jejich mláďata jsou paskvil. Je to podobné, jako když se zkříží jezevčík s vlčákem," vysvětluje myslivec Václav Konopík.

Leckoho možná překvapí, že na západě Čech je pro myslivce téměř vzácnost ulovit zajíce. Zatímco kolegové na jižní Moravě jich ročně zastřelí i víc než 12 tisíc, v Plzeňském kraji jde dlouhodobě jen o desítky kusů. „V přírodě vidět jsou, ale prakticky se neloví, protože tu nejsou v takových stavech jako jinde. Souvisí to se zemědělstvím, tady jsou velké lány, které jim nevyhovují, na rozdíl od prasat," říká Jiří Peterka.

Třebaže mají myslivci někdy špatnou pověst, jejich prací není jen střílení. Starají se o lesy a pravidelně také vypouštějí bažanty (loni 20 tisíc), kachny (téměř 59 tisíc) a zajíce. Právě láska k přírodě je hlavní důvod, proč se chce myslivcem stát i Radek Kříž z Plzně. „Les je místem, kde si člověk odpočine od každodenního shonu," říká Kříž. Myslivcem se člověk nestane přes noc, i on se tedy nejprve stal adeptem v mysliveckém spolku, kterému nyní vypomáhá a zúčastňuje se lečí a honů jako honec. Zároveň musí absolvovat kurz. „Zatím pomáhám myslivcům například stavět a opravovat posedy. Už jsem byl na dvou lečích a byly mi přiděleny dva krmelce, o které se starám. Hlavně teď v chladnějším období se zvěř přikrmuje a dodávají se jí potřebné minerály," vysvětluje budoucí myslivec, kterého zanedlouho čekají zkoušky na zbrojní průkaz a od ledna nastupuje na roční kurz.

Myslivost je pro mě poznání věcí kolem nás, říká členka mysliveckého spolku

Barbora Chudáčková z Nadryb patří k myslivcům v sukních. Je členkou Mysliveckého spolku Nynice a do lesa chodí i proto, aby udržovala rodinnou tradici.

Jak dlouho jsi u myslivců? Bylo těžké udělat zkoušky?
Členkou jsem téměř deset let a zkoušky jsem udělala na vysoké škole v Českých Budějovicích, kde jsem si myslivost zapsala jako volitelný předmět. Mám zkoušky mysliveckého hospodáře a popravdě byly docela těžké. Taková zkouška obsahuje znalosti mysliveckých zvyků, tradic nebo mluvy, znalosti o zbraních, střelivu, bezpečnosti, způsobech lovu, první pomoci, výživě, nemocích a ošetřování zvěře. Dále znalosti o hodnocení trofejí, myslivecké zoologii, kynologii, ekologii, etologii, ochraně přírody, o mysliveckých zařízeních, péči o zvěř, zásadách chovu, plánech a výkazech mysliveckého hospodaření a hlavně znalosti předpisů o myslivosti, ochraně přírody, veterinárních předpisů, předpisů o ochraně zvířat proti týrání, právních předpisů EU a mezinárodních předpisů.

Zajímala ses o myslivost už předtím? Kdo tě k ní přivedl?
K myslivosti mě přivedl můj děda. Už jako malou mě brával do lesa. Chodili jsme pozorovat zvěř, přikrmovat, opravovat krmelce a posedy, a když už jsem byla větší, bral mě i na hony, kde jsem byla honcem.

Čím je pro tebe myslivost?
Znamená pro mě hlavně poznání věcí kolem nás. Ať už porozumění chování zvěře v našem okolí nebo její vývoj a změny. Důležitá je pro mě ale i rodinná tradice. Děda, táta i strýc jsou myslivci. Vlastně celý náš spolek je jedna velká rodina. Scházíme se, vyměňujeme zážitky a předáváme si zkušenosti. Je to velmi přínosné i vzhledem k tomu, že ve spolku je několik generací. Snažíme se starat o zvěř a krajinu. Nakonec to vyvrcholí sezonou honů a hlavně poslední lečí s mysliveckým soudem a zábavou.

Je ve vašem spolku více žen?
Ano, ve spolku jsme tři z téměř 30 členů.

Kdy jsi byla naposledy v lese a co jsi tam dělala?
Naposledy jsem byla o víkendu zkontrolovat krmelec. Jinak jsou v plném proudu hony, takže příští návštěva lesa bude určitě společná naháňka.

Autor: Miroslava Tolarová

18.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Plzeňský prazdroj proškolil tisíce výčepních

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Hasiči lovili z řeky nohu, zřejmě šlo o pozůstatek po akci netradičních plavidel

Plzeň - Profesionální hasiči vyjížděli ve středu večer k ohlášenému nálezu ostatků lidské nohy.

Věřím, že Krmenčíka nahradíme, říká Vrba

Plzeň – Neinkasovat a naopak vstřelit minimálně jeden gól. S takovým cílem jdou do úvodního duelu play-off Evropské ligy fotbalisté plzeňské Viktorie.

Jan Svěrák: Musím si dávat pozor na geny

Plzeň – Režisér Jan Svěrák potvrdil v pondělí večer v multiplexu CineStar v plzeňské Olympii, že jeho nejnovější film Po strništi bos je svým způsobem rodinnou kronikou.

Do Nepomuku přijel první vlak před 150 lety

Nepomuk - Plzeňský dějepis připomíná nepomucké výročí. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení