Proč? Ve stávajících lomech označených jako Kaznějov I. a Trnová II. je totiž vzácné suroviny stále méně a blíží se jejich vytěžení. „Lom Kaznějov III. chceme otevřít kvůli zajištění dodávek do plavírny v Horní Bříze a kvůli zachování stávající zaměstnanosti," vysvětloval na pondělním veřejném projednávání tohoto záměru závodní lomu Jan Sutnar.

Společnosti prý nejde o to těžit více kaolinu. Současně s tím, jak by těžba ve zmíněných dvou lomech ustávala, by se pouštěla do práce rypadla v Kaznějově III. Přípravy 99hektarového lomu mají začít už letos. „Maximální souběh těžby nastane v roce 2015 až 2017, kdy budou v provozu lomy Kaznějov I., Trnová II. a Kaznějov III. V roce 2020 skončí v Kaznějově I. a Trnové II. těžba, v lomech Trnová I. a Kaznějov III. bude pokračovat do roku 2024, kdy skončí těžba v lokalitě Kaznějov III.," říkal Sutnar.

Nový lom je zakreslen hned na čtyřech katastrálních územích - Kaznějova, Krašovic, Trnové a Horní Břízy. Doprava v jejich okolí narůst nemá.

Pondělní setkání, které se uskutečnilo v kaznějovském kině, se zabývalo studií EIA, která vyhodnocuje vliv na životní prostředí. Dokumentaci zpracovávala Ludmila Morvicová.

Závěry se víceméně shodovaly, ať se týkaly vlivu na obyvatelstvo, hlučnosti, vlivu na faunu, floru i památky. „Hrubé částice PM 10, oxid dusičitý a benzen se do ovzduší dostanou v zanedbatelném množství, stejně tak hlučnost," přednášela Morvicová s tím, že jediný háček by se mohl týkat prašnosti. „Za předpokladu důkladného omezování prašnosti ale bude záměr realizovatelný," podotkla.

Naskytla se také otázka, jestli otevření lomu v budoucnu nezkomplikuje plánovanou stavbu obchvatu Kaznějova. „Vzhledem k tomu, že k zahájení stavby obchvatu dojde po roce 2020, kdy bude Kaznějov III. zahlouben, není potřeba to řešit," dodala Morvicová.

Studie byla spokojená také s rekultivací vyprázdněných lomů, kterou LB Minerals navrhuje. Lomy chce postupně zavést, terén uvést do stavu co možná nejpodobnějšího tomu původnímu, osázet původními stromy a o ně pak pět let pečovat.

Tady ale dokumentace narazila u starostů a občanského sdružení. „S otevřením lomu nesouhlasíme z jednoho prostého důvodu. Chceme, aby bylo jasně řečeno, že lomy se nebudou zasypávat odpady, nenapadá mě lepší slovo než svinstvy," řekl starosta Krašovic Josef Henžlík.

Na mysli měl především popel, látky na bázi popela a takzvané aktivované granuláty, jež se ukládaly například do lomu v Kyšicích. Jak ale řekl generální ředitel společnosti Lasselsberger, jejíž součástí je LB Minerals, je to už minulost. „Ukládání těchto látek v Kyšicích jsme k 31. 12. loňského roku zakázali a zrušili jsme vztahy s Plzeňskou energetikou, která tento odpad využívá jinak," uvedl.

Podle Pavla Vargy, který na dokumentaci sestavoval posudek, na odpady myslí závazné podmínky. „Jedna z nich říká, že k rekultivaci nesmí být použito popílku, popelovin ani dalšího materiálu na popelové bázi, a že v případě využívání materiálu k rekultivaci by v lomu muselo fungovat zařízení pro jeho zpracování," konstatoval Varga.

Těžba kaolinu má na Kaznějovsku tradici od roku 1904, Soustava lomů je největší v republice, kvalitní kaolin má dobrou pověst u nás i v zahraničí.