VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lázeňské oplatky jsou stále vyhledávanou pochoutkou

Mariánské Lázně - Již více než půldruhého století lákají svou jedinečnou chutí, lehkostí a charakteristickou vůní. Dotváří kolorit lázeňských kolonád a jsou vyhledávaným pamlskem návštěvníků z celého světa. Chutnají malým i velkým. Řeč je o lázeňských oplatkách.

10.5.2011
SDÍLEJ:

Do těchto dóz se dávaly oplatky ve dvacátých a třicátých letech 19. stoletíFoto: Archiv

První lázeňské oplatky se objevily už v 18. století. Podle dobových pramenů existují dvě verze, jak později slavné oplatky vznikly. Jednu z nich vysvětluje ředitel mariánskolázeňského městského muzea Jaromír Bartoš:

„Mariánskolázeňské oplatky mají krásný příběh svého vzniku, protože se traduje, že při jedné slavnostní příležitosti v blízkém klášteře v Teplé u premonstrátů byl zrovna akutní nedostatek nějaké cukrovinky a místní pekař si vypomohl tím, že hostie, které byly v klášteře používány, posypal oříšky a cukrem a ty potom premonstrátům velice zachutnaly a pekař si na základě toho založil vlastní obchůdek v Mariánských Lázních, kde začal tyto oplatky úspěšně prodávat.“

Podle jiných historických pramenů ale oplatky začaly péct doma některé měšťanky a pak je nechávaly roznášet k prodeji. Ovšem za „otce“ takzvané průmyslové výroby lázeňských oplatek se považuje synovec zakladatele Mariánských Lázní, opata Karla Kašpara Reitenbergera z kláštera v Teplé, Karel Reitenberger. Ten zahájil výrobu v roce 1856, a pokud se podíváte na současné balení oplatek, tento letopočet je tam uveden dodnes. Karel Reitenberger měl tehdy svou pekárnu v domě „U Tří bažantů“ a vyráběl ročně až 500 tisíc kusů oplatek. Výrobky balil do krabic po 6 až 12 kusech a převazoval ozdobným provázkem. Zhruba 10 let od zahájení výroby se oplatky začaly prodávat i v jiných městech mimo Mariánské Lázně. To už byly „Mariánky“ výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město a začaly do nich s oblibou jezdit i různé slavné osobnosti. Mezi těmi, kteří zavítali do lázní a přitom přišli na chuť čerstvým teplým oplatkám, byl například anglický král Edward VII., skladatelé Johann Strauss a Fryderyk Chopin, spisovatel Jan Neruda nebo básník Goethe.

„Prodeji oplatek se ve městě dařilo, a tak se této živnosti začalo věnovat více pekařů,“ podotýká Jaromír Bartoš.

Na začátku 20. století v období první republiky bylo ve městě už několik pekařů, kteří tyto oplatky pekli. Mezi nimi Franz Ruppert, Edmund Graus, Josef Gerstner i pozdější starosta, pekař Josef Turba. K těmto pekařům dojíždělo mnoho pekařských učňů na zkušenou. „A mezi těmito učni byl i František Wittmayer, který se právě učil u France Rupperta několik let, a v Mariánských Lázních se mu tak zalíbilo, že se zde oženil a založil vlastní obchod, který prosperoval až do začátku 2. světové války. Mezitím se mu podařilo řemeslu vyučit své syny Karla a Františka, z nichž František potom v umění spékání lázeňských oplatků pokračoval a po znárodnění v roce 1948 přišel do závodu Kolonáda, kam přenesl tradici převzatou od svého otce,“ říká Jaromír Bartoš.

Další významnou rodinou pro Mariánské Lázně byla rodina Homolkova a konkrétně Josef Homolka, který v období první republiky přišel na to, jak péct čokoládové oplatky.

Dnes je považujeme za samozřejmou součást nabídky, ale v tehdejší době to znamenalo revoluční změnu. Josef Homolka, který čokoládové oplatky vymyslel za svého působení ve Vídni, se po druhé světové válce vrátil z emigrace do Československa a svoje kompletní výrobní zařízení přestěhoval do Mariánských Lázní. Zde v bývalé kavárně Švýcarský dvůr pekl oplatky až do roku 1948, kdy byl donucen živnost zavřít. Následně spojením řady znárodněných provozoven v celém kraji vznikl podnik Karlovarské oplatkárny, předchůdce závodu Kolonáda. Sem Josef Homolka přenesl i svoje patenty na výrobu čokoládových oplatek.

V průběhu dalších desetiletí se podnik ještě mnohokráte přejmenoval, nepřetržitá výroba lahodných oplatek ale v Mariánských Lázních nikdy neustala. Roku 1974 získal podnik dodnes používaný název Kolonáda. Nezaměnitelnou podobu daly oplatkám tzv. „oplatečnice“. Kleště, ve kterých se spékají pláty těsta s náplní. Každá pekařská živnost měla v počátcích pečení oplatek vlastní kleště s originálními ornamentálními vrypy. Od roku 1950 se při pečení již používaly elektricky vytápěné kleště a v dalším vývoji již výrobu převzaly poloautomatické stroje.

Historie výroby lázeňských oplatek je zachycena i v městském muzeu v Mar. Lázních.

„U nás v muzeu si připomínáme tradici lázeňských oplatek malou expozicí, kdy se mohou návštěvníci podívat jednak na zlatou medaili, kterou obdržel Fr. Wittmayer za své výrobky na mezinárodní kuchařské výstavě v roce 1908 ve Vídni. Pak zde můžou vidět staré spékací kleště Fr. Wittmayera ze začátku 20. století a krabice, ve kterých byly oplatky prodávány právě v období první republiky,“ pokračuje Bartoš.

Polistopadový vývoj přinesl i konkurenci, kterou však mariánskolázeňská výroba ustála. Počátkem roku 1999 vznikla akciová společnost Opavia, která je součástí silné světové skupiny Danone. Ta pomohla dostat oplatky i na další zahraniční trhy. V dnešní době se pod značkou Kolonáda prodává pět různých druhů tradičních lázeňských oplatek, včetně lázeňských trojhránků, které se vyrábí už od šedesátých let minulého století.

I dnes můžete užívat klidnou atmosféru českých lázní s ještě teplou oplatkou Kolonáda v ruce. Oplatky se staly součástí každého zavazadla, se kterým se z lázní vrací návštěvník ke svým nejbližším.

10.5.2011
SDÍLEJ:
Cyklista Roman Kreuziger na Sportmanii
6

Autogram? Foto? Sportmanie láká hvězdy

Trénink FC Viktoria na Kypru
6

FOTO: Trénink Viktorie zpestřila bitka fanoušků i ohňostroj

Muž nezvládl řízení, s autem vletěl do lesa

Záluží – Vážná zranění utrpěl 84letý muž, jehož vůz havaroval ve středu ráno na silnici mezi Zálužím a Plzní.

Kvůli nahlášené bombě evakuovali policisté část Prešovské

Plzeň - Anonymní oznámení o nastražené bombě v Prešovské ulici zaměstnalo ve středu odpoledne kriminalisty i psovoda se služebním psem. 

Kopic: S vedrem se musíme vypořádat

Larnaka (od zvláštního zpravodaje Deníku) – Teplota přesahující třicítku a velké dusno. Záložník Viktorie Plzeň Jan Kopic si uvědomuje, že kromě soupeře a bouřlivého prostředí na stadionu AEK Arena se musí mužstvo na Kypru vypořádat i s nepříjemným klimatem.

Minipozemek u Globusu možná čeká vyvlastnění

Plzeň - Pětašedesát metrů čtverečních je nutných pro západní okruh Plzně.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení