Jaro tady je. Svědčí o tom patnáct kůzlat, která se narodila jejím pěti kozám.

„Je to pořád moje největší radost," říká Božena Benešová o nejmladších obyvatelích farmy. Poslední dva roky jako by se kozy řídily letopočtem: „Vloni byl rok 2014 a v první várce se narodilo čtrnáct kůzlat, letos v roce 2015 jich je o jedno více."

Čtyři pyšné matky jsou klasické české hnědé krátkosrsté kozy, pátá je koza anglonubijská. „Jejich mléko má vyšší obsah tuku i bílkoviny a díky tomu se z menšího množství vyrobí větší množství sýra. A chuťově se hodně blíží kravskému," popisuje žena.

Mezi letošními kůzlaty je navíc sedm neobyčejně pestře vybarvených. „Jsou od jednoho kozla z Plevňova, kterého jsme viděli, jak je vybarvený, a hned jsme říkali, že to musíme zkusit. Jeho majitelce se ani jedno tak vybarvené kůzle nepovedlo, my máme každé úplně jiné. Některé je hnědobílé, některé černobílé, každé úplně jiné," popisuje chovatelka. Jedno kůzle je celé šedé, a ač se to možná nezdá, právě to je nejvzácnější. „Nikdy jsem takové neviděla. Ani moji známí. Tam se geny opravdu smíchaly, a až koza vyroste, bude opravdu krásná," pochvaluje si Benešová.

Šedivému kůzleti bude v pomyslné kozí soutěži krásy konkurovat snad jen další nováček na farmě Benešových, strakatá anglonubijská, která se ovšem nenarodila na Plzeňsku, ale u Karlštejna. „Její zbarvení se popisuje jako maskáčové nebo kytičkové. Je to tak pěkné a neobvyklé zbarvení, že koze podle vzácné poštovní známky Modrý Mauricius říkám Mauri," dodala žena s úsměvem.