„Každé plemeno se hodnotí samostatně, má vlastní  kategorii,“ potvrdila jedna z organizátorek akce Hana Spalová. A rozjela se soutěž podobná Miss, kde vyhrávají nejkrásnější a bezchybní jedinci.

„Prosím štěňátka, aby se seřadila na promenádu. Štěňátka, prosím! A připraví se dorostenci – psi,“ ozývá se z amplionu. U vchodu na parket se skutečně řadí několik nejmladších pejsků, jejich kategorie  počítá s mrňaty mezi čtyřmi a šesti měsíci starými. Několikrát obejdou obdélník vytyčený modrým kobercem, některé jde pěkně spořádaně u nohy svého pána, jiné se mu motá pod nohama. „Kuky, pěkně jdeme,“ vyzývá trpasličího drsnosrstého jezevčíčka jeho panička Kateřina Benediktová, která s ním přijela od Prahy. Jenže porotce, který sleduje štěňata   z prostředka promenády, ukazuje na jiného adepta. Ten vítězí, majitelka přijámá gratulace.

Nevadí. Kuky je šťastný, že se prošel před zraky diváků, a že nic nepokazil. Štastně se k paničce lísá. „Je to podobné jako třeba při krasobruslení,  hraje se na efekt. Nevadí,“ drbe pejska za ušima Hedvika Fuksová z Plzně. Sama dorazila se dvěma svými jezevčíky  a to, zda budou bodovat, příliš neřeší. „Já mám dva kusy, protože mám dvě ruce,“ usmívá se.

To Kuky je z chovné stanice, kterou má paní Benediktová. Specializuje se právě na drsnosrsté trpasličí plemeno a tvrdí, že je to velmi praktické – vejde se jich dost do auta. V rodinném domku mají dokonce vlastní místnost s pelíšky.

Všichni chovatelé se shodují v tom, že pořídit si jezevčíka je báječné. „Samostatně uvažuje, je to norník, takže je zvyklý pracovat a rozhodovat se sám. Třeba německý ovčák čeká na povel  a udělá, co se mu řekne,“ vysvětluje Hedvika Fuksová.

„Jezevčík je lovecké plemeno, žádný gaučák. Těžko ho z něj uděláte, to spíš on si přizpůsobí svého pána,“ doplňuje Hana Spalová.

Vítězové nedělní soutěže byli jistě dokonalí. „Žádný špíček, žádné zjevné vady,“ pochvalují  si organizátoři. Ale Kuky to neřeší. Na vodítku si přece vedl tak pěkně!