V plzeňské části Chráněné krajinné oblasti Brdy vzniklo od letošního jara třicet kilometrů nových turistických tras. Návštěvníkům minimálně dotčené přírody ukazují zajímavá místa a jejich síť má v příštím roce ještě zhoustnout.

K padrti i k Americe

Předseda Krajské komise značení plzeňského Klubu českých turistů (KČT) Vladislav Sajdl popisuje, odkud a kam se nyní mohou turisté po trasách dostat: „Nejatraktivnějším místem jsou samozřejmě Padrťské rybníky, kam vedou dvě trasy, červená a zelená, z Míšova a Teslín. Další modrá trasa vede od Strašic kolem údolí Klabavy a prozatím končí kousek nad Amerikou, odkud vede zelená trasa přes vrch Lipovsko, kde měl ve 13. století stát hrad, a vrací se do Stra-šic. Je to asi devítikilometrový okruh," říká Sajdl.

Plzeňský KČT spolupracuje se sousedními, především s příbramským. Trasy vyznačují tak, aby na sebe v budoucnu navazovaly. „Příští rok budeme značit například cestu k loveckému zámečku Tři trubky," pokračuje Seidl s tím, že trasy vznikají po dohodě s obcemi a správou CHKO, takže zatím nebylo možné vyjít vstříc například přání lidí, kteří by chtěli dojít na velké brdské vrcholy.

Hlavně cyklisté

Nové trasy doplňují ještě žlutou mezi Padrťským potokem a Zaječovem, která ale – stejně jako například cyklotrasy vedoucí Brdy – funguje už několik let.

Mimochodem právě pro cyklisty jsou podle Vladislava Sajdla Brdy nejatraktivnější. „Trasy nejsou krátké a pěší turisté už musí být zdatnější," míní. Návštěvníci CHKO s ním souhlasí. „Chce to mít kolo aspoň trochu do terénu a užijete si. Projížďky v Brdech se neomrzí," doporučuje Karel Kočí.

KČT nyní značení soustředí především na Střední Brdy. Značkáři ani návštěvníci nemohou jen do centrální části, kde pyrotechnici až do konce roku 2017 hledají nevybuchlou munici.

Do Brd vpustili i ovce a kozy, budou hlídat trilobity

O přírodu v Chráněné krajinné oblasti Brdy už pečuje stádo krav, které se po 60 letech vrátilo do okolí Padrťských rybníků, teď správa CHKO zaměstnala další zvířata. Ovce a kozy se pasou u známého naleziště zkamenělin nedaleko Jinců.

Vrch Vystrkov stojí kromě prvohorních fosilií za pozornost také díky tomu, co na něm roste. Jsou to netypické teplomilné rostliny, jako rozchodníky, růže galská či vikev hrachovitá, které ovšem vytlačují trnky, šípky a stejně jako v případě okolí Padrťských rybníků také třtina křovištní. Ovce a kozy budou nežádoucí rostliny spásat a zároveň ochrání naleziště. „Od pastvy na Vystrkově si slibujeme nejen údržbu bezlesí, ale také ochranu zdejších trilobitů a dalších zkamenělin.

Jejich sběratelé tu neváhají ve velkém vykopávat díry a hrozí, že bychom o toto cenné přírodní dědictví mohli rychle přijít. Stádo bude hlídat pastevec a pes, což by mohlo sběratele odrazovat," vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny, vedoucí Správy CHKO Brdy.

Zvířata se budou pást na devítihektarové ploše. Pastevec vždy její část oplotí, elektrickým ohradníkem a jakmile stádo spase, co spást má, přežene je jinam.

„To zajistí, aby si zvířata příliš nevybírala a zároveň nedocházelo k nadměrnému narušení povrchu a přehnojení trusem. Smíšené stádo bylo zvoleno proto, že kozy rády okusují i náletové dřeviny. Ty, které na pastvině přesto zůstanou, budou během podzimu vyřezány," dodala za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR Adéla Doležalová.