„Nepřemýšlelo se o rekonstrukci. Šlo nám o záchranu," vzpomíná památkový aktivista Plzeňan Josef Kabát na rok 2001, kdy se poprvé dozvěděl o chátrající kapličce Panny Marie Pomocné mezi Dobřany a Šlovicemi.

Stavba z roku 1773 má dnes novou fasádu, její kříže se blyští, chrání ji zídka, vedou k ní schody a uvnitř je obraz akademického malíře Jaroslava Šindeláře.

Ovšem před patnácti lety vypadala jinak. Opuštěné šedé a zarostlé stavby si projíždějící skoro nevšimli. Ve specificky tvarované střeše, pro niž se jí přezdívá Želva, zela velká díra.

Právě tehdy se na Josefa Kabáta obrátila Jana Sadílková z Dobřan. „Kaple patřila majiteli nedalekého mlýna Vartov, se kterým se nám ale nedařilo spojit. Příští rok vyšel v Plzeňském deníku článek pana Josefa Frajdla, který na katastrofální stav památky upozorňoval. To nás ještě více vyburcovalo," popisuje muž.

Majitel o sobě dal vědět v roce 2003 a seriál úprav okolí i samotné stavby mohl začít. „V tom roce jsme tu byli desetkrát na kontrole i na práci. Vyřezávali jsme křoviny i odstraňovali stromy, kapli jsme udržovali zevnitř i zvenku. Zjistili jsme také, že není na seznamu chráněných památek. Navrhl jsem to památkářům a ministerstvo kultury ji prohlásilo za mimořádně hodnotnou. To bylo důležité," míní muž.

Veškerá snaha ale nikam nevedla. Stav kaple se neměnil, chátrala dál. „Vadilo mi to a dvakrát jsem rezignoval a jen to sledoval. Až jsem se vloni doslechl, že se kaple opravuje. A vážně, před Vánoci byla hotová. Měl jsem radost," říká muž.

Co se mezitím stalo? Kapli odkoupilo město Dobřany a za pět a čtvrt milionu korun a s přispěním kraje ji zrekonstruovalo. Slavnost, kdy stavbě požehnal generální vikář plzeňské diecéze Josef Žák, se konala poslední květnovou neděli.

„Myslím, že by to měl být příklad pro další města a obce. Aby se vidělo, že to jde," dodává Josef Kabát.