VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K vědě ho dostal trilobit, teď jej citují časopisy

Plzeň - Výzkumy v Ovčíně na Rokycansku, kde je nejzachovalejší nejstarší prales z prvohor na světě, začíná dnes. Podílet se na něm budou i pracovníci paleontologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Vedoucím oddělení je Josef Pšenička.

10.8.2009
SDÍLEJ:

Josef Pšenička ukazuje na globus, s místy, kde působilo paleontologické oddělení plzeňského muzea. Exponát je jednou ze součástí výstavy Muzeum ve světě a svět v muzeu, která bude k vidění do 28. záříFoto: DENÍK/Ladislav Vaindl

Jak bude průzkum vypadat?
Výzkumy se zabývají 310 miliónů let starými fosilními rostlinami, pohřbenými v sopečném popelu. Podílet se na nich bude kromě nás ještě několik dalších českých institucí včetně Akademie věd ČR a také výzkumníci z Číny, Holandska nebo Německa. Navážeme na výzkumy, které se v této lokalitě dělaly před několika lety. Zaznamenali jsme při nich velmi významné objevy.

Na kterých dalších projektech se v současné době podílíte?
Pracuji na projektu, který se věnuje srovnání prvohorní flóry v Apalačských horách v USA s tou která rostla v českých pánvích. V prvohorách tu totiž fungovaly stejné mechanismy jako u nás. Před rozdělením kontinentů jsme od této lokality nebyli zdaleka tak vzdáleni jako dnes. Nacházely se tu například stejné druhy rostlin. Projekt bude trvat ještě dva roky, spolupracujeme na něm s americkými kolegy. My jezdíme na průzkumy k nim, oni zase sem. Je to první taková spolupráce s badateli z USA.

Má vaše práce nějaké další odezvy v zahraničí?
Určitě. Pokud se zmíníte o Západočeském muzeu například ve vědeckých institucích v Londýně, New Yorku i na mnoha dalších místech, dobře vědí, s čím si jej mohou spojit. Znají velmi dobře naši práci a máme ve světě velmi dobrou reputaci. Někteří výzkumníci nám dokonce posílají nálezy, které při svých průzkumech pořídili na zpracování. Máme osmičlenný tým. Každý v něm má na starosti něco jiného. Díky čemuž jsme velmi efektivní. Pracovali jsme například na vzorcích z karbonské lokality v Gruzii. Naše články se také velmi často objevují v těch nejvýznamnějších světových odborných časopisech. Nedávno nám velmi prestižní paleobotanický časopis věnoval hned celou stranu.

Jak prestižní je uvedení článků v podobných odborných časopisech?
Řekl bych, že je to klíčové. Dobrý výzkumník se totiž pozná podle toho, v kolika a jak významných periodikách byl citován. Na tom může záviset i to, zda získáte peníze na další projekt. A to se ještě prohloubí s novým zákonem o vědě. Podle něho totiž výzkumníci dostanou peníze až zpětně podle výsledků jejich průzkumu.

Všechno, co jste řekl, příliš neodpovídá představě, kterou má určitě velká část veřejnosti. V muzeích jsou podle ní pouze nějaké sbírky, které se občas ukáží na veřejnosti, a žádná velká věda se tam nedělá?
Je pravda, že spousta lidí si myslí, že v muzeu zaměstnanci jen sedí, občas zapíší nějaké číslíčko, sem tam najdou nějaký kamínek, dají ho do skladu a čas od času jej vystaví. Takhle to samozřejmě ale vůbec nefunguje. Výzkum je velice důležitý. Pokud tu totiž věda nefunguje, jak by mohla muzea držet krok s vědeckým světem? My se výzkumu intenzivně věnujeme od roku 2000. Oddělení je teď postaveno především na projektech grantových agentur.

Má pátrání po rostlinách, které rostly před několika sty miliony let nějaký praktický význam?
Zkoumáním fungování přírody ve starých dobách můžeme odhalit mechanismy, které ovlivňují svět i v současnosti. Hodně se teď například mluví o globálním oteplování. O skutečných mechanismech, které klima ovlivňují, vlastně moc nevíme. Změny v klimatu nejsou v dějinách Země nic nového.Dá například říci, že v době karbonu dělaly rostliny to, co dělá dneska člověk. Zvyšovaly oxid uhličitý ve vzduchu. Stalo se to tím, že vytvářely rašeliniště, bažiny, kde tlely zbytky rostlin. Na konci karbonu se proto planeta otepluje natolik, že vzniká velké množství pouštních oblastí.

Lidé si často paleontologii pletou s archeologií. Jaký je mezi těmito obory rozdíl?
Jednoduchý. Zatímco náš obor se věnuje zkoumání přírodnin, archeologie studuje artefakty, tedy věci, které vytvořil člověk.

Jak jste se vlastně k paleontologii dostal?
Pocházím z Radnic. Nedaleko odtud působil zakladatel paleobotaniky hrabě Kašpar Šternberk. Dá se říci, že mě to ovlivnilo. O tom, že chci být paleontologem, pak bylo jasno, když jsem chodil do čtvrté třídy. Tehdy jsem totiž našel svého prvního trilobita.

Zažil jste při svých výzkumech nějakou nebezpečnou situaci?
Asi největší nebezpečí jsem zažil paradoxně ve svých začátcích ještě jako kluk. Pamatuji si, že za mnou kamarád přiběhl a říkal, že ve vodě v lomu na Ovčíně je zkamenělý kmen. Já jsem žádný podobný ještě ve sbírce neměl, proto jsem se rozhodl, že jej získám. Vzali jsme si gumu od auta a dvě nebo tři prkna, že si uděláme vor a přeplujeme tam. Bylo to tak sedm metrů daleko. Hloubka asi pět metrů a k tomu hrozné počasí. Šel jsem já. Když jsem nasedl, prkna se rozjela a zahučel jsem do vody. Nakonec jsem se tam rozhodl doplavat. Přivázal jsem kmen na vor, že se s ním dostanu na břeh. Cestou zpátky jsem ho ale ztratil. Z téhle ´expedice´ jsem si tak odnesl jen nachlazení a velký průšvih. Tenkrát pro mě tahle mise znamenala obrovské dobrodružství. A něco podobného cítím i teď, když třeba jedu na průzkum do Číny.

Vaše práce vám jistě zabere spoustu času. Je vůbec nějaký čas na soukromí a koníčky?
No, žádná sláva. Člověk je čtvrt půl roku někde pryč. A když jsem doma, bývám dlouho v práci. Ale najdu si čas třeba na sport. Baví mě squash. A jedničkou je pro mě hokej. Rád na něj chodím. Nikdy jsem ho ale aktivně nehrál. Patřím mezi těch pět tisíc trenérů, kteří fandí.

Autor: Ladislav Vaindl

10.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Povedlo se, Chříč otevře školu

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Muž obtěžoval ženu. Policie ho hledala i vrtulníkem

Plzeň - V pondělí večer probíhala v okolí boleveckých rybníků rozsáhlá pátrací akce.  

Hladovou vydru prozradil pes

Příšov – Zvláště chráněné zvíře se zatoulalo do Příšova.

Socha chátrá, 30 let je schovaná

Plzeň - V zámeckém parku v Křimicích stojí unikátní socha svatého Jiří více než sto let. 

Dvě problémové školy v kraji

Plzeňský kraj - Inspekce poukázalana situaci ve Starém Plzenci a v Plané. Většina studentů tamních škol neodmaturuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení