Téměř sto let staré náměstí obklopené parkovou úpravou a bohatou stromovou výsadbou nyní čeká na svoji rekonstrukci.

„Je to krásné místo, jehož vzhled ale odpovídá jeho stáří," vysvětluje Lumír Aschenbrenner, starosta Plzně – Slovan, pod které péče o park spadá. Zároveň dodává, že obvod se snaží sehnat prostředky na jeho revitalizaci.

Právě v loňském roce přihlásily Slovany svůj záměr na obnovu parku do nadace Proměny. „Bohužel jsme nakonec neuspěli, přesto ale hledáme další možnosti financování," uvedl Václav Brousek, vedoucí odboru majetku a investic druhého městského obvodu.

Studie proměny starobylého parku měla dvě varianty. Dražší počítala s vybudováním podzemního parkoviště, což by značně ulevilo celému prostoru parku. Méně nákladná uvažovala o vybudování parkovacích míst na povrchu a o založení nového dětského hřiště, s vysázením další zeleně, ale také s novými chodníky a umístěním kašny s vodou. „Pokud by tyto studie prošly schválením a získali bychom dotaci, samozřejmě bychom vše nejdříve projednali s veřejností a následně by pak vznikly již konkrétní návrhy," dodává Brousek.

Místo pro cirkus

Historie parku sahá do začátku 20. století, kdy se začínala intenzivně rozvíjet nová plzeňská čtvrť Petrohrad. V té době vzniká Jiráskovo náměstí, které nejdříve sloužilo především jako stanoviště pro příležitostná cirkusová vystoupení.

„Když na náměstí začaly vyrůstat impozantní stavby, jako dominikánský klášter s kostelem a Masarykova škola, vznikla potřeba vytvořit reprezentativní prostor před budovami, který by byl parkově upraven," objasňuje vznik parku Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně.

Na náměstí tak byly založeny trávníky a vysázeny stromy. „Parková plocha na Jiráskově náměstí je tvořená právě především stromy. Roste jich tu na 120 kusů a převážně se jedná o druh jírovec maďal. Právě podzimní úklid listí je pro tento park nejdůležitější, protože jen důsledné vyhrabání listí pomáhá alespoň částečně v boji proti klíněnce jírovcové," popisuje péči o park Lenka Klečková, vedoucí odboru životního prostředí druhého městského obvodu.

Za války se na ploše náměstí zřídila hasičská nádrž, kterou po válce opět zrušili a park uvedli do původního stavu. V roce 1974 došlo k zmenšení parkové plochy kvůli výstavbě bytových panelových domů, které zasáhly nepříliš citlivě do celého zeleného prostranství.

Návrat dominikánů a T. G. M. ve škole

Hlavní tváří celého prostoru jsou vedle kaštanových alejí dvě rozsáhlé reprezentativní stavby. Starší z nich, pocházející z roku 1913, dominikánský klášter s kostelem Panny Marie Růžencové byl postaven během jediného roku. Rozrůstající se Plzeň tenkrát postrádala dostatečně kapacitní kostel, který by uspokojil potřeby tolika věřících. Správa farnosti byla svěřena dominikánům, kteří se tak do Plzně vrátili po 124 letech.

Druhá stavba, budova Masarykovy školy, vznikla zhruba o deset let později. „ Základní kámen na stavbu se položil 2. října 1921 a prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl osobně u toho," popisuje Tolarová historii školy. V červnu stejného roku pak prezident povolil škole užívat čestný název Masarykova škola. Budova školy byla postavena podle návrhu významného plzeňského architekta Hanuše Zápala, autora mimo jiné také impozantních budov na plzeňském Masarykově náměstí.

Stůl svaté Trojice

V současnosti se hledají způsoby, jak parkové náměstí poblíž centra zmodernizovat, aby co nejvíce vyhovovalo současným potřebám obyvatel Slovan a Plzně.

„Nejblíže k zahájení revitalizace bylo město v roce 2002, ale připravené peníze se nakonec použily na odstranění následků povodně," dodává Brousek.

Zeleň se tak proměňuje po malých částech. „V roce 2007 jsme do parku umístili sochu Jitky Kůsové, která tehdy vznikla na sochařském sympoziu v Nepomuku," vypráví Lumír Aschenbrenner. „Snažili jsme se vnést do této lokality nový výtvarný prvek, který by současně duchovně ladil s prostorem před kostelem," dodává ještě starosta Slovan Aschenbrenner.

Plastika nazvaná Stůl poslední večeře Páně je k vidění mezi stromy, přímo naproti vchodu do kostela Panny Marie Růžencové.

Významné stavby

Masarykova škola
autor: Hanuš Zápal
výzdoba fasády i interiéru: prvky českého kubismu
2. 10. 1921 položen základní kámen za přítomnosti T. G. Masaryka
červen 1921 škole povoleno užívat čestný název Masarykova
2003 vyhlášena nemovitou kulturní památkou

Kostel Panny Marie Růžencové
autor: Antonín Möller
stavba ve stylu modernizované trojlodní baziliky
1. 5. 1912 položen základní kámen
30. 10. ukončení a vysvěcení stavby
1999 vyhlášená nemovitou kulturní památkou
věž kostela vysoká 56,75 m, na věži hodiny z roku 1923