VYBERTE SI REGION

Ještě se nežádá a už je tu další kritika dotací

Plzeň - Odborníci programu Zelená úsporám vytýkají nerovný přístup a pomalou návratnost

19.5.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: Lenka Bradová

Plzeňská pobočka Státního fondu životního prostředí (SFŽP) ještě nestihla přijmout ani jednu žádost o dotaci z programu Zelená úsporám a už se na novinku snáší další vlna kritiky. Kromě toho, že peníze z dotací spolknou projektanti a dodavatelské firmy, které před spuštěním programu zdražily, upozorňují odborníci z Českého vysokého učení technického na nerovný přístup k dotacím a pomalou návratnost investic. Peníze vložené do zateplení se vrátí za 15 i více let. V ostré opozici jsou ale proti těmto názorům pracovníci SFŽP. Podle nich se investice mohou za určitých podmínek vrátit více než dvojnásobně. Podobně SFŽP odmítá i další námitky.

Systém některé žadatele zvýhodňuje
„Záměrem programu měl být kromě ekologické stránky i rovný přístup k dotacím. V některých případech je ale špatně nastavený a zvýhodňuje určité skupiny obyvatel. Pravidla programu podporují instalace na větších domech, s vyšší spotřebou energie na ohřev vody a vytápění,“ upozorňuje předseda Krajské hospodářské komory Zdeněk Mužík. Poukazuje na to, že na podporu nedosáhnou skromné nízkoenergetické domy. Stejně jsou na tom domácnosti, které šetří teplou vodou a používají úsporné spotřebiče. Z podpory jsou podle Mužíka vyloučeny i malé solární soustavy pro ohřev vody.
Naopak pravidla programu podle něj podporují instalace solárních kolektorů pro velké rodinné domy a energeticky neúsporné domy s vyšší spotřebou tepla na vytápění. „Podobná situace je i u zateplování, kde se návratnost pohybuje i po dotaci příliš vysoko nad 15 lety. Opět jsou zvýhodněny systémy garantující úspory od 40 procent výše. To představuje obrovsky nákladné zateplení, které je vzhledem k ceně, životnosti a návratnosti nevýhodné,“ podotkl Mužík.

Program má hlavně snížit emise
Oponuje mu ale Irena Plocková ze SFŽP. „Dotace z programu není nároková sociální dávka. Na vyšší dotaci má nárok ten, kdo může více ušetřit. Program je nastaven tak, aby za optimálních investičních nákladů přinesl maximální snížení emisí oxidu uhličitého. Logicky tedy na vyšší částku dosáhne člověk, který nyní produkuje více emisí. Buď má větší dům nebo se dosud nestaral o snížení spotřeby energie,“ vysvětluje Plocková s tím, že argument o nerovném přístupu je mylný. Návratnost investic do zateplování se podle Plockové pohybuje kolem deseti let, podle podmínek a také podle výpočtu. „Doba životnosti zateplení je minimálně třicet let, takže investice se vrátí více než dvojnásobně. Za předpokladu, že nevzrostou ceny energie, což je reálné. Úspora ve výši od 40 procent je dosažitelná,“ míní Plocková.

Ne všechno je zralé na kritiku
Podle členů plzeňského ekologického sdružení ENVIC se program Zelená úsporám nemíjí účinkem. V některých případech by ale bylo vhodné jeho podmínky upravit. „Kritika nastavení dotací na solární kolektory je oprávněná. Díky požadavku na minimální roční zisk energie 2000 kWh dostanou podporu spíše lidé s větší spotřebou energie na přípravu teplé vody,“ říká Václav Šváb z ENVIC.
Naopak kritika dotací na zateplení podle něj na místě není. „Podporovány jsou totiž i systémy, které uspoří 20 a více procent tepla na vytápění, nikoli jen 40 a více,“ míní Šváb. Dodává, že zavádějící je i informace, že peníze z dotací spolknou projektanti, banky a dodavatelé. Z programu podle jeho slov budou mít prospěch, ale přínosy pro životní prostředí a pro občany jsou významné. Otázkou tedy podle něj je, zda prospěch uvedených skupin není nepřiměřený přínosům dotačního programu.

Vyjádření Václava Švába ze sdružení ENVIC čtěte zde:

Strana 1

Strana 2

Autor: Petra Petříková

19.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Na Mikulášském hřbitově se cestovalo časem

Plzeň – O záchraně pietního místa vyprávěla Anna Hostičková.

Letní počasí trhalo
 teplotní rekordy

Západní Čechy – Tropické letní počasí hned na několika meteorologických stanicích během soboty lámalo teplotní rekordy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies