VYBERTE SI REGION

Hvězdný seriál Deníku startuje režisérem Policie Modrava

Plzeň – Narodili se a vyrůstali na západě Čech a dnes je zná celá republika a někteří z nich se proslavili také ve světě. O kom je řeč? O osobnostech, jimž se věnuje nový seriál Deníku Hvězdy, které vyšly na západě.

19.1.2016
SDÍLEJ:

Právě vzniká hit. Režisér Jaroslav Soukup při natáčení Policie Modrava s Jaroslavem Satoranským a Soňou NorisovouAutor: J. Kroupa

Čtenáře budeme počínaje dneškem zvát každé úterý k návštěvě jednoho regionu Plzeňského či Karlovarského kraje a představovat jim známé tváře, o nichž možná často ani nevědí, že mají kořeny právě tady.

Herci, herečky, zpěváci, zpěvačky, hudebníci, sportovci, moderátoři, politici… Západní Čechy jsou úrodná půda a rozhodně je koho si všímat.

Náš seriál ale nemá být pouhým suchým psaním o slavných lidech. Kde vyrůstali, kam chodili do školy, na co nejraději vzpomínají, jak často se do svého rodiště vracejí – to vše vám budou přibližovat přímo oni prostřednictvím rozhovorů nebo svých vzpomínkových vyprávění.

Dnes začínáme v Plzni.

Právě tady se téměř před sedmdesáti lety narodil Režisér, scenárista a producent Jaroslav Soukup. Tvůrce úspěšných Discopříběhů, filmů Pěsti ve tmě, Vítr v kapse, Byl jednou jeden polda a otec současného diváckého hitu Policie Modrava je patriot. Na západočeskou metropoli nedá dopustit stejně jako na milovanou Šumavu, kam z Prahy jezdí nejen chatařit, ale také pracovat.

Jaroslav Soukup dodnes rád vzpomíná nejen na dětství v Thámově ulici, na základní školu ve Schwarzově ulici, na partů kluků, s nimiž řádil u náměstí Českých bratří, nebo na prázdniny ve Švihově u Klatov. Protože se do Plzně po absolvování FAMU vracel také jako filmař, může vzpomínat například i na zdejší natáčení Discopříběhu, jednoho ze svých největších hitů, a na jeho neopakovatelnou premiéru v našlapaném lochotínském amfiteátru s 22 tisíci diváky.

„Byla to jedna z nejúžasnějších premiér, které jsem zažil. Červenec 1987… Nádherná atmosféra, člověk cítil, jak se Plzeňáci na ten film těší. Tohle už se dneska nedá opakovat. I v kinech si film vedl výborně, přišly na něj dva miliony diváků. To jsou výsledky, které se dneska zdají jak z jiného světa," popisuje režisér.

Příští týden předá Plzeň štafetu na jih. Seriál Hvězdy, které vyšly na západě, vám představí známou osobnost pocházející z Klatovska.

Režisér Soukup: Do natáčení v Plzni bych šel. Jen mít scénář

Jaroslav Soukup
• narodil se 19. 11. 1946 v Plzni
• režisér, scenárista a producent
• po absolvování FAMU pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, jako režisér debutoval v roce 1976 povídkou Zimní vítr ve snímku Boty plné vody, o tři roky později vznikl film jeho celovečerní debut Drsná planina
• jeho nejúspěšnějšími snímky jsou Vítr v kapse (1982), Láska z pasáže (1984), Pěsti ve tmě (1986), Discopříběh (1987), Kamarád do deště (1988) a Byl jednou jeden polda (1995). Velkým diváckým hitem je seriál Policie Modrava (2015)

Pěsti ve tmě, Vítr v kapse, Discopříběh a Discopříběh 2, Svatba upírů, trilogie Byl jednou jeden polda a v současné době především Policie Modrava.

Všechny tyto úspěšné filmy i neméně úspěšný seriál mají společné jméno Jaroslava Soukupa. Režisér, scenárista a producent se narodil v Plzni a v Plzni nebo v Plzeňském kraji se jeho filmy také často odehrávají. Je to patriot každým coulem a první Hvězda, která vyšla na západě, jež vám ode dneška budeme představovat v novém seriálu Deníku.

V Plzni jste se narodil téměř před sedmdesáti lety. Jaká je vaše první vzpomínka na ni?
Na rodiče a taky dědečka s babičkou v bytě v Thámově ulici 25 u Chodského náměstí. Mohlo mi být tak 5 let a tu atmosféru si vybavuji přesně. A taky kouřící komíny Škodovky, u které jsme bydleli.

Kde jste vlastně trávil dětství a kam jste chodil do školy?
Do základní školy jsem chodil do Schwarzovy ulice u Jižního Předměstí. Naším klukovským „rajonem" bylo okolí náměstí Českých bratří. Tehdy jsme netrávili čas u počítače, ale vyráželi s klukama na různá dobrodružství do ohrad, kterých tady bylo plno. Naší četbou byly mayovky a Foglarův komiks Rychlé šípy. Mluvím o padesátých letech minulého století. A taky nesmím zapomenout na nádherné letní i zimní prázdniny ve Švihově u Klatov. Tam jsme jezdili k babičce, která se tam přestěhovala. Bydlela blízko hradu, takže jsem na něj denně koukal. Moc rád na to vzpomínám A hlavně na různá dobrodružství se švihovskými kamarády. Mimochodem, stýkáme se dodnes.

Co dělali vaši rodiče?
Můj táta pracoval celý život ve Škodovce. Přes třicet let jako ředitel dopravního odboru. Co vím, tak to byl nejdéle sloužící ředitel ve Škodovce. Máma pracovala v různých funkcích u pošt. Nejdřív na městském ředitelství, později na krajském.

Jaký to byl rozdíl, když jste z Plzně odešel studovat filmařinu do Prahy? Byl mezi ní a tehdejší Plzní velký rozdíl?
V Plzni jsem začala amatérsky filmovat a můj 16 mm film Opačným směrem vyhrál ceny na několika festivalech. Nejvýraznější úspěch zaznamenal na festivalu ve Švýcarském Nyonu, kde získal v roce 1966 druhou Hlavní cenu – Stříbrné plátno. Už tehdy jsem chtěl studovat filmovou režii na FAMU v Praze, jenže poprvé mě nepřijali. Až napodruhé, po vojně. To bylo v roce 1967. Studoval jsem u prof. Elmara Klose a mými učiteli byli Karel Kachyňa, Radovan Lukavský, Otakar Vávra, František Filip a další.
Samozřejmě, že mezi Prahou a Plzní byl rozdíl, ale ne nijak zásadní, protože Plzeň byla odjakživa kulturní město. V šedesátých letech jezdila do tehdejší Alfy pražská divadla uvádět předpremiéry svých her, např. Činoherní klub nebo divadlo Semafor. Plzeňáci, a já mezi nimi, viděli ty slavné hry Suchého a Šlitra dřív než pražské publikum…

Určitě jste ale měl radost, když jste se do rodného kraje vracel už jako filmař. Napřed povídka Zimní vítr pro film Boty plné vody, tři roky nato Drsná Planina… Začínal jste příběhy pohraničníků a myslím, že vás to téma bavilo. Zimní vítr se odehrává na vaší milované Šumavě, Drsná Planina (se skvělou úvodní scénou jako vystřiženou z westernu) na Tachovsku. Kde se vzal váš vztah k pohraničníkům?
Víte co? V době normalizace, v 70. letech minulého století, nebylo nijak snadné pro čerstvého absolventa režie FAMU natočit na Barrandově první celovečerní film. Dnes je to mnohem snazší. Povídku Zimní Vítr jsem natočil čtyři roky po absolvování FAMU a první celovečerní film Drsná planina až sedm let po škole… Navíc jsem měl rád příběhy s tajemstvím, film Král Šumavy, i jiné příběhy Rudolfa Kalčíka, takže mi přišlo přirozené, že jsem tyhle pohraničnické filmy natočil.

Tři roky po Planině jste slavil obrovský úspěch s filmem Vítr v kapse, který jste napsal podle svých zážitků z plzeňské Škodovky. Na scénáři s vámi spolupracoval další Západočech, scenárista Miroslav Vaic. Co z filmu se vám doopravdy přihodilo?
V podstatě všechno, co je v tom příběhu, jsem osobně prožil a má to reálný základ. Včetně smrti mého kamaráda, který havaroval na motorce. Byl převezen do nemocnice, všechno vypadalo, že se z toho dostane, ale druhý den zemřel. Ve filmu ho hrál Sagvan Tofi. Takže Vítr v kapse je můj skutečný příběh z roku 1965, kdy jsem před vojnou rok pracoval ve Škodovce.

Asi se nespletu, když řeknu, že v tom filmu má Plzeň stejně důležitou roli jako herci. Dovedl byste si vůbec představit, že by se točilo někde jinde?
Vítr v kapse jsem celý logicky situoval do Plzně. Když to bylo možné, snažil jsem se i další filmy natáčet v Plzni. Vítr v kapse a oba Discopříběhy měly v našich kinech obrovskou návštěvnost a prodaly se do televizí 15 zemí. Vítr v kapse se natočil v roce 1982, první Discopříběh v roce 1987 a pokračování v roce 1991. Vezměte si, kolik je to let a ty filmy se stále hrají v našich televizích… Viděli je desítky milionů televizních diváků po celé Evropě. Myslím, že Plzni tím dělám trvalou reklamu. Po Prazdroji a Škodovce bych to odhadl tak na třetí místo…

Discopříběh. Velký Soukupův hit se natáčel během krásného léta 1986. Na filmu je to znát

Premiéra Discopříběhu v lochotínském amfiteátru byla obrovská událost, 22 tisíc diváků muselo udělat skvělou atmosféru.
Byla to jedna z nejúžasnějších premiér, které jsem zažil. Červenec 1987… Nádherná atmosféra, člověk cítil, jak se Plzeňáci na ten film těší. Tohle už se dneska nedá opakovat. I v kinech si film vedl výborně, přišly na něj dva miliony diváků. To jsou výsledky, které se dneska zdají jak z jiného světa.

Víte, že se v Plzni čas od času někdo ještě dnes rozhodne po vzoru hlavního hrdiny Discopříběhu dobrovolně přebíhat náměstí nahý?
Úspěšné filmy někdy inspirují… To se mi například stalo při natáčení Lásky z pasáže. Tehdy jsme točili v pražském hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí. Celý dvůr hotelu se za plného provozu opravoval, bylo tam lešení. A po něm se ve filmu jeden z hrdinů dostane do pokoje zahraničního hosta a tak dále… Po premiéře Lásky z pasáže netrvalo ani měsíc a přesně podle filmu někdo skutečně vykradl pár hotelových pokojů. Tomu se bohužel nedá zabránit.

Plzeň se dlouho zbavovala cejchu zakouřeného šedivého továrenského města. Ve vašich filmech, obzvlášť právě v Discopříběhu, ale vypadá i jinak. Snažil jste se ji zkrášlit nebo se mi to zdá?
V případě prvního Discopříběhu nám přálo počasí. Léto 1986 bylo skvělé, pořád svítilo slunce a ta pozitivní, optimistická nálada se pak ve filmu objevila. Obdobné to bylo o čtyři roky dříve u Větru v kapse. Měl jsem prostě štěstí na počasí.

Patriot. Režisér, scenárista a producent Jaroslav SoukupMomentálně pracujete na nových dílech Policie Modrava. Ze seriálu se stal velký hit a pro vás to musí být obrovské zadostiučinění, když to chvíli vypadalo, že nevznikne. Jste rád, že teď díky vám krásu Šumavy objevují lidé z celé republiky?
Ten seriál málem nevznikl… Byla to jízda na horské dráze, ale to musím vyprávět podrobněji. Na jaře 2007 jsem projekt seriálu nabídl TV Nova. Po půl roce se ozvali s tím, že mají zájem. Podle mého námětu jsme napsali scénář pilotního dílu a v roce 2008 jsem ho na Srní natočil. V televizi se velmi líbil, tak nás vyzvali, abychom napsali dalších 15 dílů. Psali jsme je v mém pražském bytě se scenáristou Mirkem Vaicem téměř dva roky. Na podzim 2010 nám zbývaly napsat poslední dva díly, když nám z televize oznámili, že se Policie Modrava točit nebude kvůli finanční krizi. Dovedete si představit, s jakou „chutí" jsme ty dva zbývající díly dopsali…Odevzdali jsme je a pak se nad seriálem zavřela voda. V roce 2011 ale TV NOVA odvysílala pilotní díl a ten měl překvapivý divácký ohlas, sledovalo ho 1,8 milionu diváků. Při repríze o rok později měl opět výraznou diváckou sledovanost. A to už jsme u podzimu 2012, kdy se televize rozhodla, že dá přece jen Policii Modrava do výroby… Jak vidíte, seriál opravdu vznikal těžce, od předložení námětu po odvysílání uběhlo osm let! O to víc mě těší famózní úspěch seriálu u diváků. Policie Modrava měla průměrnou sledovanost 2 188 000 diváků a stala se divácky nejúspěšnějším televizním pořadem za posledních dvanáct let. Měl jsem radost, že po odvysílání stoupla návštěvnost Šumavy o dvacet procent. Diváci viděli, jak je nádherná a zajímavá, chtěli ji navštívit a podívat se, kde se seriál natáčel.

Kde teď vlastně bydlíte?
Bydlím v Praze a volné chvíle se snažím trávit na své chatě na Šumavě. Poslední roky díky seriálu i pracovně. Máme tam chatu přes sedmnáct let, a tak jsem mohl Šumavu poznat zblízka. Nejen přírodu, ale především Šumaváky a jejich osudy. Bez toho by seriál Policie Modrava nikdy nevznikl.

Chtěl byste si ještě někdy natočit něco přímo v Plzni? Pokud si vzpomínám, kdysi se mluvilo o třetím Discopříběhu.
Samozřejmě, hned bych do toho šel. Mít ovšem vhodný námět a scénář, který bohužel nemám…
Co se týče Discopříběhu 3, ten jsem nikdy nezamýšlel natáčet. Tuhle myšlenku neustále oživoval Michal David, ale neposkytli jsme mu žádná autorská práva. S filmem, který vloni natáčel v Plzni, (Decibely lásky, pozn. red.), nemám nic společného. Ten film se přiživuje na úspěchu obou Discopříběhů a snaží se je kopírovat. Už tím, že hlavní roli hraje Rudolf Hrušínský nejml. a že natáčení probíhalo ve stejných lokacích jako oba Discopříběhy.

Autor: Pavel Korelus

19.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Kvalita vody je stále dobrá. Pozor na rybník Valcha a na jezírko ve Škodalandu

Plzeň - V Plzeňském kraji má i v polovině prázdnin většina přírodních koupališť kvalitní vodu.

Potřebujeme klid v koncovce, říká viktorián Hořava

Plzeň – Větší klid v koncovce. To je momentálně to, co schází fotbalistům Viktorie Plzeň. Markantní to bylo v úterním utkání třetího předkola Ligy mistrů 
s Karabachem FK, v němž mistr naší ligy nevstřelil gól.

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.