Tato žena totiž zpracovala historii každé chalupy, kterou v jihoplzeňské obci najdete. Podařilo se jí to tak, že zaujala i porotu soutěže kronika Plzeňského kraje a získala zvláštní cenu.

„Zabralo mi to tři roky práce, ale můžu být spokojená, že se mi povedlo popsat úplně všechny domy, které tu jsou,“ říká hrdě kronikářka.

Získat informace o domech pro ni ale nebylo vůbec snadné. „Mám tady pár osvědčených pamětníků, za kterými si vždycky jdu pro radu. Ty jsem vytěžila všechny,“ usmívá se žena. „Na půdě obecního úřadu jsme navíc objevili staré plány budov, z nichž některé už třeba ani nestojí. Ty se také hodily. Já jsem pak chodila, fotila jsem domy ze všech stran, sháněla jsem archivní snímky, porovnávala je… Dnes má každý dům z obce svoje vlastní desky,“ popisuje svoji mravenčí práci kronikářka Kocourková.

Výsledky jejího pídění mohli vidět obyvatelé už při nedávném prvním srazu útušických rodáků. „Rodáci byli v roce 2008 a s nimi i výstava k 615 letům první písemné zmínky o obci. V roce 2009 byla výstava pod názvem: Můj dům - můj domov, a to byla výstava o historii každého domu. Narazila jsem i na několik zajímavostí. Tak třeba rod Ulčů, to je velice starý rod. Rod Ulčů přišel do obce v roce 1645 z Německa a jen v Útušicích žili Ulčové průběžně ve 14 popisných číslech. Naproti tomu rod Švantnerů byl v obci také již v 17. století, ale vyskytoval se vždy jen v jednom čísle popisném,“ vykládá žena.

Snad právě tato zkušenost nasměrovala útušickou kronikářku k tomu, čemu se chce věnovat v následujících letech. „Domy už mám a teď jsem se dala do příjmení,“ prozradila. „Je to zase práce na pár let, ale doufám, že se mi podaří dobrat, odkud se která útušická příjmení vzala, jakou mají historii a podobně,“ dodala.

Anna Kocourková sepisuje obecní kroniku se čtrnáctiletou přestávkou od svých 23 let. „Píšu, fotím, ale nemaluji do ní. To se totiž prý nemá dělat, jak jsem se dozvěděla, protože obrázky se časem obtisknou na vedlejší stránku a mohou ji znehodnotit,“ řekla na závěr.