VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historička: Bory jsou příklad krásného sídliště. Severní Předměstí je přelidněné

Plzeň – Více než čtvrtina obyvatel Česka dnes žije v paneláku. Panelová sídliště dotvářejí i podobu západočeské metropole. A jaká vlastně jsou? Co se povedlo a kde se naopak stala chyba? Na to odpovídá historička architektury Martina Koukalová, která je spoluautorkou výstavy Příběh paneláku v Plzeňském kraji. Expozice je až do prvního ledna k vidění v plzeňském kulturním areálu DEPO2015.

10.10.2016
SDÍLEJ:

Historička architektury Martina Koukalová na výstavě Příběh paneláku v Plzeňském kraji, která je k vidění v plzeňské kreativní zóně DEPO2015.Foto: DENÍK/Miroslava Vejvodová

Kde vlastně v Plzni začíná příběh paneláku?
Na sídlišti Slovany. Tam začala první poválečná výstavba a dobře tam vidíme vývoj sídliště od druhé světové války do poloviny 60. let. Na Slovanech vznikl například tzv. superblok, což byl dům stavěný klasickou cihlovou technologií ve stylu socialistického realismu. Ovšem poprvé v Plzni zde byla vyzkoušena panelová technologie. První panelové sídliště jako takové však v Plzni vzniklo až na Doubravce. Technologie se tam vyzkoušela opravdu ve velkém. Sídliště je poměrně fádní, ale cílem bylo to skutečně odzkoušet v praxi.

Poté přišla 60. léta a architekti mohli tvořit svobodněji, atmosféra se celkově uvolnila…
Ano a to se dostáváme na sídliště Bory. Můžeme konstatovat, že je skutečně zdařilé. Je to příklad krásného sídliště, jak o sídlištích ze 60. let říkáme, protože jsou skutečně nejpovedenější. Jedná se o dobu, kdy se nestavělo v tak velkém měřítku, nevznikalo tolik bytů, nebyl vyvíjen takový tlak jako v pozdějších letech, kdy se projevila bytová krize a začalo se stavět masově. Architekti tehdy měli relativně volnou ruku od projektu až po realizaci. Zároveň mohli čerpat inspiraci ze zahraničí, ať už z časopisů nebo služebních cest. Mohli si také vybírat umělecká díla od svých známých kolegů sochařů. Na rozdíl od normalizace to nebylo úplně podmíněno nějakým kádrovým profilem umělce. Pravým opakem je Severní Předměstí, jehož součástí je sídliště Lochotín.

Sídliště Slovany
6414 bytů pro 24 469 lidí

SlovanyNa Slovanech se v roce 1953 začalo s poválečnou výstavbou v Plzni a během deseti let tam postupně vzniklo pět nesourodých částí. Výhodná byla poloha Slovan, která navazovala na stávající infrastrukturu. V 50. letech zde vyrostly bloky domů ve stylu socialistického realismu (na snímku). V dalších letech se zde poprvé v Plzni uplatnily celostěnové bloky panelů. Autorů sídliště bylo několik. Slovany patří dnes mezi oblíbené adresy v Plzni.

Z jakého důvodu?
Lochotín se začal plánovat už na konci 60. let a na začátku byla skutečně dobrá idea, vše ale nakonec skončilo jinak. Počáteční myšlenka byla podobná jako například na Jižním Městě v Praze. Tedy, že se postaví nové samostatné město, kde lidé budou mít i práci, bude tam nějaké centrum, a oni nebudou muset zajíždět do té staré Plzně. Nicméně pak se režim zlomil, doba se zpřísnila, ale zároveň vláda rozhodla, že lidem dá spoustu bytů, aby se nebouřili proti normalizaci a žili svůj spokojený život v socialismu. Takže se začalo stavět opravdu v masovém měřítku, proudily do toho velké investice, a najednou se rozpadl koncept kvalitních sídlišť ze 60. let. Některé sídlištní okrsky tak postrádají logiku a můžeme říct, že ta architektura je banální. Další kapitolou je občanská vybavenost, která se v té době omezila pouze na školy, nákupní střediska a polikliniky. Na úplném začátku, když se ještě plánovalo, mělo mít Severní Předměstí kolem 20 tisíc obyvatel, no a dnes tam žije 70 tisíc obyvatel.

Jak je na tom sídlištní výstavba v Plzni ve srovnání s jinými velkými městy, jako jsou Praha, Brno a Ostrava?
Srovnání začíná už na počátku 50. let. Ostrava a Plzeň byla v té době protěžovanější. Plzeň proto, že tu byla Škodovka a rozvíjel se tu průmysl, Ostrava či Karvinsko z toho důvodu, že tam byly doly. Do těchto měst, v nichž se postavila velká socialistická sídliště v duchu socialistického realismu, se investovalo hodně peněz už na počátku 50. let. Naopak Praha a Brno byly považovány za dostatečně vybavené a během 50. a 60. let byla podfinancována.

U všech měst ale najdeme společné rysy. V 50. a 60. letech se zpravidla stavělo v širších centrech měst a později se výstavba přesunula za město. Je to typický obraz větších měst, jako jsou právě Plzeň, Ostrava nebo Brno. Došly volné plochy v centru, takže se stavělo na obrovských polích za městem.

Jinak tomu bylo v menších městech, jako jsou třeba Klatovy nebo Litomyšl. Tam se rozhodli, že budou bourat staré čtvrti s malými domečky, které samozřejmě byly za třicet let neúdržby od války hodně poškozené, a sídliště vzniknou tam. Bylo to pohodlnější a levnější, než natáhnout infrastrukturu za město. Malým městům však to bohužel poměrně hodně ublížilo.

Doubravka5243 bytů pro 13 tisíc lidí 

DoubravkaVůbec první panelové sídliště v Plzni. Stavělo se v letech 1959 až 1971, občanská vybavenost zde vznikala mezi lety 1962 a 1973. Hlavním autorem sídliště je architekt Miloslav Sýkora, který vedl projektové středisko architektonické tvorby plzeňského Stavoprojektu. Většina panelových domů na Doubravce vyrostla v prolukách mezi starou zástavbou, kterou taktéž výrazně narušila. Na sní-mku Jarosl. Přády z roku 1980 je vchod do obchodního domu Centrum.

Jak se v průběhu času sídliště měnila od šedesátých let do dneška? Paneláky dříve vypadaly jako přes kopírák, šedá barva, kvádr. Dnes je ten vzhled úplně někde jinde.
Zabýváme se tím poměrně dlouho a rozdíly opravdu vidíme. Podle původního vzhledu jsme například schopni dům datově zařadit. Sídliště z přelomu 50. a 60. let, je to třeba příklad Doubravky, jsou taková hodně technicistní, je vidět, že technologie převládala nad jakýmkoli pokusem tu stavbu nějak zlidštit. V 60. letech byla tato výstavba poměrně hodně kritizována. O panelácích se mluvilo doslova jako o krabicích. Když se tedy připravovala výstavba Bor, architekti se snažili dát té technologii i nějaké nestandartní prvky, ovšem v průběhu 70. a 80. let se na tohle úplně rezignovalo. Poté se stavěly největší domy, myslím tím výškově nebo třeba na délku. Typické normalizační sídliště je prostě obrovské.

A pohled v dnešní době?
Všichni vidíme, že sídliště se proměnila poměrně dost. Zatepluje se, vyměňují se okna. Sídlišť, která ještě vypadají původně, je už opravdu málo. Nejnápadnější změnou je, že se hodně vybarvily fasády, a ne vždy to je dobře. Problém často nastává tehdy, když se spolu obyvatelé ze dvou sousedních vchodů nedokážou domluvit, každý si fasádu udělá jinak, a vznikne pak takový mišmaš. Jde to přitom proti původní myšlence, která je funkcionalistická.

Další věc jsou vnitrobloky, dnes jsou to mnohdy takové země nikoho a je na iniciativě každého města, jestli se rozhodne s interiérem sídliště něco dělat a upravovat ho. Někde se to daří, jinde ne.

Bory2390 bytů pro 8750 lidí

BorySídliště Bory naplňuje skutečně zdařilou urbanistickou koncepci. Realizovaly jej Pozemní stavby Plzeň v letech 1965 až 1974. Hlavním autorem byl architekt Vladimír Belšán. Na Borech se nachází také pětice architekty oceňovaných věžových domů s půdorysem nepravidelného šestiúhelníku, na nichž se v letech 1963 až 1972 podíleli Miloslav Hrubec a Václav Skalník. Povedené je též obchodní středisko Luna (na snímku Jarosl. Přády z roku 1977) architekta Františka Lojdy. Na dalším snímku stejného autora z roku 1968 vidíme pokračující výstavbu na Borech. Konkrétně se nám nabízí pohled do vnitrobloku Šimerovy a Skupovy ulice, kde je škola. Poslední obrázek zachycuje experimentální dům PL 60 vystavěný v letech 1960 – 61. Dům v Tomanově byl původně určen k bydlení, ale nebyl příliš zdařilý. Dnes je v něm mateřská škola a středisko pro nedoslýchavé.

Je dnes bydlení v paneláku dobré bydlení?
Pořád dokola obhajujeme to naše klišé, že všechna sídliště nejsou stejná a každé nabízí něco jiného, jiné výhody. Například Slovany jsou v centru, kousek od historického jádra města, je tam nižší zástavba, jsou tam vnitrobloky, na druhou stranu jsou tam malé byty, malá okna atd. Když bydlíte na Lochotíně, tak můžete říct, že to je fádní architektura, ovšem máte blízko do přírody a nabízejí se vám krásné výhledy na staré město.

Záleží na tom, jaké má člověk preference a co očekává. Když to ale shrnu, myslím, že plzeňská sídliště jsou dobrou adresou.

Lochotín5105 bytů pro 18 300 lidí 

Jedná se o nejmladší plzeňské sídliště. Původně se počítalo s výstavbou pěti tisíc bytů. V roce 1970 se však rozhodlo o čtyřnásobném navýšení, a počet budoucích obyvatel tak stoupl z 20 na 70 tisíc. Sídliště se stavělo v letech 1974 až 1980. Hlavní autoři byli Zbyněk Tichý a Miloslav Sýkora. Řešení urbanistického konceptu je poměrně nepřehledné. Nevýhodou je vzdálenost od centra města, výhodou je blízkost rekreačních oblastí, např. boleveckých rybníků.

Autor: Miroslava Vejvodová

10.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dvě problémové školy v kraji

Policejní vyšetřovatelé na místě vraždy v Plzni na Roudné
AKTUALIZOVÁNO
9

Po brutální vraždě bezdomovce na Roudné zůstala ve stanu kaluž krve

Ráj gladiol. Jaroslava má na zahradě přes 200 druhů

Žinkovy - Kdybyste teď navštívili Jaroslavu Rybákovou v Žinkovech, stoprocentně od ní dostanete krásnou kytici gladiol.

Na Mži vyplul i prezident s ochrankou

Plzeň – Černý superb s pražskou poznávací značkou si razí cestu přes množství diváků. Uvnitř automobilu sedí pan prezident se svou ochrankou.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

A zase ten Bakoš. Tentokrát sestřelil Jihlavu

Plzeň – Viktoria Plzeň vyhrála 2:1 v Jihlavě gólem z 92. minuty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení