Ekologičtí aktivisté vytáhli v boji proti řediteli Národního parku Šumavě Janu Stráskému další těžký kalibr. „Začal používat chemii, ačkoliv k tomu nemá udělené povolení. Postřiky jedovatými pesticidy jsou totiž v národních parcích přísně zakázány. Rozmístění stovek otrávených tzv. lapáků a trojnožek podél lesních cest zjistily naše hlídky,“ bije na poplach Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Dodal, že ekologická organizace podala okamžitě podnět k vyšetřování České inspekci životního prostředí. V ohrožení jsou totiž podle něj zvířata i návštěvníci parku.

„Ředitel Jan Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos již podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí DUHA účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny,“ tvrdí Bláha.

Ředitel Stráský byl ve čtvrtek služebně v Bavorsku a Deníku nezvedl telefon. Ve svém vyjádření pro iDnes ale kritiku odmítl a řekl, že věří, že potřebnou výjimku brzy získá. „Proti rozsahu, kde nyní potřebuji zasáhnout, nebyly uvedeny žádné velké námitky, takže věřím tomu, že tato jednání budou ukončena během několika dnů," uvedl Stráský, jenž by rád proti kůrovci zasáhl co nejtvrději, což podporují zástupci šumavských obcích i mnozí další.

Hnutí DUHA tvrdí, že odhalilo otrávené lapáky také v části parku, která je ponechána divoké přírodě. Pesticidem nastříkané trojnožky našlo i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, jiné byly umístěné v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kdy zvláště při deštích hrozí, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků, varují ekologové.

Použití chemie je podle nich velmi nebezpečné. „Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chlacidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek,“ tvrdí Bláha. Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je podle něj nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Kromě toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní.